Články
Matkou pětitýdenního mláděte se bez problémů stala samice Maisha. Na svět přivedla už třetího potomka. Vážil úctyhodných 41 kg a ve „zvířecím rodokmenu“ má pořadové čísto 46. Zatím ho na každém kroku provází matka. Nejen v zimovišti, ale i ve volném výběhu.
V České republice žije podle Ústřední evidence koní momentálně zhruba 90 tisíc těchto zvířat. To je třikrát víc, než před 30 lety. Zatímco dřív si lidé nejčastěji svého koně vychovali od hříběte, dnešní trend je spíš nákup dospělého zvířete ze zahraničí. Podle některých chovatelů také ubývá zájem lidí o práci u koní. Proč tomu tak je, to zajímalo reportérku Janu Házovou.
Snaží se o to energeticky soběstačné obce. Do jedné takové vás vezme Dalibor Zíta.
Poslechněte si: 01:48 Nový kilogram potěšil chemiky 10:25 Konec strachu z roztroušené sklerózy 20:20 Vynalezla dálkové ovládání herečka? 25:05 Červ starý 420 milionů let 33:00 Písně kosmické z pohledu vědy 43:33 Budeme číst myšlenky?
nejzajímavějším popínavým rostlinám, které můžeme pěstovat v pokoji – má dekorativní listy a ochotně rozvíjí nevšední, veliké květy.
výsevy je třeba dobře naplánovat – v některých ohledech se pěstování na semeno liší od pěstování zeleniny pro konzumaci. Mnohdy vyžaduje delší čas, dbát musíme i na možné křížení odrůd.
Abychom na sucho vyzráli, potřebujeme jinak myslet a vnímat klimatické změny. To tvrdí zastánce přírodě blízkých opatření, předseda Spolku Živá voda Jiří Malík.
Naším jediným zástupcem mlžů čeledi perlorodkovitých je perlorodka říční. V Čechách existuje ale už jen pár míst, kde přežívá. Ochraně těchto živočichů se proto řadu let věnuje Eva Zelenková, hydrobioložka Národního parku Šumava.
Dopravu z centra Dvora Králové nad Labem k zoologické zahradě komplikuje v těchto dnech kácení stromů. Dvacítku lip a dva akáty stojící podél silnice napadla dřevokazná houba a kvůli bezpečnosti občanů se musí pokácet.
zemině se může snadno uchytit plíseň. Třebas téměř neviditelná a v dobře větrané místnosti v podstatě neškodná, při alergii na plísně může znamenat riziko. Řešením jsou alternativní substráty.
Více než tři stovky odborníků v ovocnářství se sjelo do Hradce Králové. Koná se tu už 62. ročník tradičních Ovocnářských dnů. Každoročně se těší zájmu pěstitelů a zemědělců z celé České republiky.
Jeseníky ukrývají řadu přírodních, kulturních i technických pokladů. Nejcennější lokality jsou už 50 let součástí chráněné krajinné oblasti. Například Velkou kotlinu označují přírodovědci za botanickou zahradu Jeseníků. Některé tamní druhy rostlin nikde jinde na světě nerostou.
Člověk má někdy pocit, že zvěř v lesích v zimních měsících trpí. Je na takové počasí zvyklá, vyvrací lesní hospodář Jiří Pohan.
Jít do tropického prostředí bez náslechu ptačích hlasů postrádá podle Tomáše Grima smysl. V mobilu jich má tisíce. „Nahrávka se dá navíc použít i jako dráždidlo, kterým ptáka přilákáte,“ vysvětluje.
V Královéhradeckém kraji na řadě míst stále hrozí pády stromů a větví v důsledku mokrého sněhu. Ten zaměstnává silničáře, hasiče a energetiky. Správa Krkonošského národního parku vydala varování před vstupem do lesů. Reportérka Kateřina Kohoutová v terénu sledovala odklízení následků počasí.
Ani dnes kvůli větru nejezdí lanovka na Sněžku. Nejede ani jeden úsek, tedy dolní z Pece pod Sněžkou na Růžovou houru, ani úsek z Růžové hory na vrchol nejvyšší České hory. Ostatní lanovky jsou v provozu.
není nutné cestovat do jižních zemí. Jejich půvabné listy se mohou klenou i doma nad pohovkou a vnášet pocit pohody do všedních dní. Mnohé palmy lze úspěšně pěstovat jako pokojové rostliny.
Těžký a mokrý sníh spolu s větrem na východě Čech láme stromy a větve, které padají do elektrických vedení. V Královéhradeckém kraji energetici evidují řadu poruch na vedeních vysokého napětí a desítky poruch na vedení nízkého napětí.
V Zemědělském družstvu Dolany je v plném proudu prořezávání ovocných stromů. Těch má družstvo na Náchodsku na 200 hektarech asi 700 tisíc. Do začátku jara musí zaměstnanci připravit na novou sezónu jabloně a hrušně. A že to není nic jednoduchého se při návštěvě sadů přesvědčil náš reportér.
Ornitolog Tomáš Grim studuje hlavně kukačky a jejich hostitele, často a rád jezdí do ornitologického ráje - do Jižní Ameriky. Jak se leze ptákům do soukromí? Čím ho přitahuje Podyjí? A proč o vědě mluví jako o vrcholovém sportu?
nepřihlášen
