Články
Letošní léto v Plzeňském kraji bylo na srážky stejně bohaté, jako předchozí dva roky dohromady. Hladiny boleveckých rybníků se však téměř vůbec nezvedly. Město pokračuje v projektu napuštění rybníků.
Obvykle pěstujeme rostliny z nejrůznějších koutů světa a tak není divu, že mají rozdílné požadavky na zimování. Některým zimní počasí nevadí, jiné jsou choulostivé na mráz, další zas na vlhkost. Jak se o ně před zimou nejlépe postarat?
plody jsou však o poznání větší a z pohledných keřů jich sklidíte přes 2l. Ale pouze pokud znáte nároky těchto pozoruhodných dřevin.
dnes stejně snadné jako pěstování květin. Houby v nich porostou i na chalupě bez každodenní péče.
Rok co rok ho sužuje klíněnka a on srdnatě odolává. Kaštan Johanna Gregora Mendela v polích nedaleko jeho rodných Hynčic u Vražného na Novojičínsku je mohutný a z dálky viditelný solitér.
Jídelníček opic v jihlavské ZOO není v žádném případě jednotvárný. Lvíčci, tamaríni nebo kosmani si pochutnávají na čerstvých vitamínech.
Ve Šlapanicích u Brna začala rekultivace bývalé skládky nebezpečných odpadů. Město ji za 11 milionů korun musí izolovat od okolního prostředí.
kaštany. Ať už rostou v alejích, parcích či na hřbitovech, těší nás pohled do jejich koruny. Zvlášť krásné jsou v době květu, oblibě se těší i jejich plody. Zdaleka však nejsou vhodné jako krmivo pro všechna zvířata. Například koňům by mohly velmi ublížit.
zase před suchem, těžkým sněhem i před zuby mlsných srnek a zajíců.
poměrně drahé plody k nám dosud byly pouze dováženy. Jsou krásné a léčivé zároveň, některé snášejí i mrazy, jiné se pěstují v nádobách. Klanopraška, jinan, gotu-kola, stévie, angínovník…vybírejte
že rozkvétá. Dostali jste chuť ji pěstovat? Patří mezi orchideje, kterým se vcelku dobře daří za oknem bytu. Co tato zázračná květina a její sestry potřebují, aby kvetly a prospívaly také u vás doma?
Správa národního parku České Švýcarsko uzavřela mřížemi dvě jeskyně v Labském kaňonu, Dámskou jeskyni a jeskyni Přátel přírody. Zimují tam netopýři, hlavně vrápenci. Neukáznění návštěvníci ale do jeskyní i přes zákaz chodí a netopýry ruší.
Klimatické změny provázejí naší planetu od nepaměti, přidávají se k nim ale čím dál větší zásahy člověka. „Prokazuje se, že i to relativně malé množství skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého a metanu, které člověk uměle do atmosféry produkuje, ovlivňuje atmosféru víc, než bychom čekali,“ říká v Leonardu Plus meteorolog Petr Dvořák.
Pracovníci technických služeb začali po Hradci Králové vysazovat stovky nových stromů. Nové stromy zasadí například u Šimkových sadů. Letos jim práci ale komplikuje pandemie koronaviru.
Retenční nádrže a mokřady v okolí Uherského Brodu pomáhají město ochránit před povodněmi. Velká voda zasáhla oblast v polovině října, Uherský Brod ale neohrozila.
Až o dvě třetiny medu méně oproti průměru stočili letos včelaři ve Zlínském kraji a med je tak už téměř vyprodaný. Výnosy ovlivnilo hlavně počasí.
V roce 1870 zažila Šumava jeden ze svých velkých zlomových okamžiků. Přišla velká vichřice, která změnila tehdejší tvář Šumavy a také přinesla bohatství mnoha lidem, když se tu v následných zhruba 7 letech likvidoval rozsáhlými těžbami lýkožrout smrkový. Události z října 1870 však předcházela ještě jiná událost – vichřice v roce 1868.
tu správnou sadbu vložit na správné místo ve správný čas. A před výsadbou se vyplatí stroužky posilnit mořením.
Meteorolog Petr Dvořák vysvětluje, že se změnami se planeta Země potýká odjakživa.
hojnosti, jejich plody pak prvotřídním domácím zdrojem vitamínů a dalších cenných látek ve vskutku lahodné podobě. Kdy které odrůdy jablek sklízet a jak jablka skladovat, aby vydržela zdravá, sladká a šťavnatá až do Vánoc či ještě déle?