karta rostliny zobrazena tento rok 142x
poslední revize 27.10.2023
Subtropické byliny : Liliopsida / Alismatales / Araceae / Zantedeschia
Pochází z JAR. Patří mezi stálezelené rostliny. Dorůstá výšky 0,6 - 1m. Listy jsou střelovité, tmavě zelené, dlouhé do 45cm a řapíky masité. Květenstvím je žlutá palice v až 25cm bílém toulci. Plodem je bobule. Je vysoce jedovatá. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyžaduje půdu bohatou na živiny. Hnojíme 1x za 14 dní. Dokáže odolat teplotám až do -23°C. Zimuje ale ideálně při teplotách 15 - 18°C. Zálivka se ukončuje v květnu, kdy rostlina přechází do vegetačního klidu a zalévat a přihnojovat začneme v srpnu.
Množí se dělením oddenků.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Rod je pojmenován po italském botanikovi Giovannimu Zantedeschiovi (1773 - 1846). Roste zejména v jižní Africe. Pod zemí vytváří hlízu. Listy jsou dlouze řapíkaté a střelovité až kopinaté. Květenství tvoří palice v toulci v barvě bílé, růžové nebo žluté a vydává jemné aroma. Plodem je bobule. Nejznámějším druhem je Z. aethiopica. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji světlo až polostín a stále vlhká mírně kyselá půda. Hnojíme 2x za měsíc. Zimuje při teplotě (8 -) 15°C, během léta by naopak teplota neměla příliš přesahovat 20°C.
Množí se dělením oddenků a hlíz anebo semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem více než 3000 druhů. Najdou se zde byliny i keře, dále terestrické, epifytské, liánovité nebo dokonce i vodní rostliny. Náleží především k trvalkám. Kořeny bývají v pdobě hlíz nebo oddenku. Listy mohou být s řapíkem i bez a vyrůstají střídavě. Žilnatina je zpeřená, dlanitá nebo souběžná. Pokud se jedná o tvar, oblíbený je střelovitý, srdčitý nebo hrálovitý. Květenstvím je palice (ztlustlé klasy) s toulcem (vzácně bez). Plodem je peckovice nebo bobule, méně častěji oříšek, měchýřek nebo tobolka. Obvykle bývá i dužnatý.
Pocházejí z tropických lesů. Vyznačují se zvláštním květenstvím v palici, kterou obklopuje jediný obvykle tuhý listen zvaný toulec. Nejsou náročné na světlo, vyhovuje jim polostín a přímé slunce jim škodí. Jsou poměrně snášenlivé na sušší vzduch uvážíme-li odkud pocházejí, ale každopádně rosení jim nebude vadit.
Zdroje:
literatura: