Palmy a cykasy : Cycadopsida / Cycadales / Zamiaceae / Zamia

Zamia boliviana

Jedná se o nejjižněji rostoucí Zamii a je to navíc Bolivijský endemit. Kmen je podzemní, hlízovitý, válcovitý, dlouhý 25cm a v průměru má 6 - 8 (i 10)cm. Listy vyrůstají po 3 - 5ti ks, jsou světlezelené, holé, dlouhé 40 - 50cm, široké 50cm, zpeřené, tvořené úzce kopinatými (i mírně srpovitými) lístky délky 20 - 30cm, šířky 1cm, konec může být drobně zubatý s 2 - 5ti zuby, okraj podvinutý, řapíky je kulatý až mírně 3hranný, holý a dlouhý 30cm. Samičí šištice jsou samostatné, dlouhé 14 - 18cm, široké 5cm, červenohnědě plstnaté, hrotité, mají 8 - 10cm stopky, samčí jsou samostatné, válcovité, plstnaté, dlouhé 5 - 7cm, široké 1 - 1,3cm a mají 2,5 - 8cm stopky.

Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.

Synonyma: Ceratozamia boliviana, Palmifolium bolivianum, Z. brongniartii

Popis rodu Zamia

ceny již od 53,00 Kč s DPH

Pochází z tropické Severní, střední a Jižní Ameriky. Latinské jméno pochází z řečtiny a znamená šišku. Ta je charakteristická pro její plod. Jedná se o dvoudomé opadavé keře. Nejvyšší druhy mají do 4m výšky, ale naleznou se i drobné druhy. Většinou nad zemí bezkmenné (kmen bývá ukrytý v zemi) s kožovitými palmovitě tvořenými zpeřenými listy s délkou obvykle do 2m, vlastní úkrojky mohou být zubaté, čárkovité či kopinaté a řapíky mohou být ostnité. Květenství je šišticovité, stopkaté, husté, bohaté, samčí jsou válcovité, samičí tlustější, válcovité až mírně vejčité, šupiny mají štítnaté, zploštělé, u samčích opadávají, samičí mají 2 přisedlá vajíčka. Semena jsou hranatá s dužnatým osemením. Jsou jedovaté.

Zamie rostou v různorodých podmínkách, jeden druh roste jako epifyt, jeden ve skalních štěrbinách, většina v podrostu různých typů lesa od vlhkých až po velmi suché. Patří sem druhy pouštní, z mořských dun, z bažin a rostou až do 2500m n.m.

Pozor, nepleťte si Keják s druhem Zamioculcas zamiifolia (Kulkas zamiolistý), který pochází z východní Afriky a Madagaskaru. Můžete si ho prohlédnout např. v pražské Botanické zahradě u Karlova náměstí.

Množí se tedy semeny, občas výhony.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Kej%C3%A1k
• http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=3392

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Pokojové rostliny. 6. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-566-4
• Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
• iPhone aplikace Palmword
• Rohwer, J. G. Tropické rostliny. 2. vydání. Přel. L. Helebrant. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 288 s. ISBN 80-242-1652-3
• Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
• kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
• Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
• internetové zdroje

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Předmět:
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Popis:
Dotazy ohledně zakoupení rostliny nebo semena které nenaleznete v aktuální nabídce eshopu prosím nepište. Budou s ohledem na zvýšení přehlednosti stránek a pomíjivost požadavku vymazány. Platí pravidlo: co se v nabídce nenalézá, nedokáži bohužel zprostředkovat a nabídnout. V takovém případě prosím zadejte požadavek v burze. Děkuji za pochopení.
opište kontrolní kód z obrázku: