karta rostliny zobrazena tento rok 286x
Ořechy a kaštany : Magnoliopsida / Fagales / Juglandaceae / Juglans
Roste na východě Severní Ameriky v podobě opadavého stromu s kuželovým později zakulaceným habitem. Kořenový systém má vyvinutý řádný kůlový kořen i dostatečně silné a dlouhé vedlejší kořeny s bohatým vlásením. Dorůstá výšky 25 - 45 (i 50)m a šířky 20m. Kůra je v mládí šedohnědá a poměrně hladká, později se vytváří podélně rozpukaná borka, která se zbarvuje téměř do černa. Větve jsou v mládí ochlupené, terminální pupeny jsou ochlupené a dlouhé 5 - 6mm. Listy jsou lichozpeřené délky (20 -) 40 - 60cm, tvoří jej (9 -) 15 - 23 lístků úzce vejčitého nebo kopinatého tvaru se špičkou, asymetricky pilovitým okrajem, délkou 3 - 15cm, šířkou 1,5 - 5,5cm, spodní strana je žláznatě ochlupená. Kvete zelenými květy, samčími jsou jehnědy o délce (5 -) 8 - 12 (i 14)cm, vyrůstají na větvičkách z předchozího roku, samičí květy jsou uspořádané do 1 - 4četných klasů. Plodem je kulovitá peckovice o průměru (3,5 -) 4 - 5 (i 8)cm obsahující tlustostěnný ořech, který je na povrchu rýhovaný. Dužnatá vrstva je velmi aromatická a při jejím kontaktu s pokožkou dochází ke vzniku žlutých či hnědých látek, způsobených chemikálií zvanou juglon, která je typická pro většinu ořešáků. Plody mohou růst samostatně nebo po 2 - 3ks. Dozrávají v září nebo říjnu a opadají spolu s listy. Využívají se k výrobě šperků. Na spodní straně má 4 přehrádky. Ohromný exemplář zasazený po roce 1820 najdete na nádvoří zámku Opočno. Existuje vnitrodruhový taxon:
Koruna může být upravována řezem. Vystříhejte se však stříhání v zimě a na jaře, protože by strom přišel o velké množství mízy. Doporučuje se naopak řez v době léta.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 4 - 10
Synonyma: Wallia nigra
Rodové jméno pochází z latinských slov Jovis glans = Jupiterův žalud. Roste od středozemí po východní Asii, v Severní i Jižní Americe v podobě jednodomého stromu (i keře). Dožívají se zhruba 100 let. Větve jsou v mládí tlusté, nepružné a dřeň je přehrádková. Pupeny jsou skryté v plstnatých šupinách, terminální jsou vejčitě kulovité až eliptické, postranní kulovité až vejčité. Listy jsou střídavé, zpravidla lichozpeřené, větších rozměrů, vlastní lístky jsou pilovité nebo celokrajné a aromatické. Samčí květy jsou zelené, seskupené do tlustých převislých jehněd, kalich je 1 - 4laločný se 7 - 100 tyčinkami, samičí květy vyrůstají samostatně nebo v chudých až bohatých terminálních klasech a kalich bývá zpravidla 4laločný. Plodem je nepravá peckovice s dřevnatou skořápkou. Plody jsou náchylné na mráz a listy na spálení. Proto se doporučuje pěstování ve skupinách. Oblast pod stromem není příliš plodná, listy ořešáku vylučují látky zabraňující klíčení semen a zpomalování růstu. Při dešti se z nich smývá a dostává se do půdy. Kvete v jehnědách.
Vyhovuje mu světlo, těžká až středně těžká, vlhká a výživná půda.
Množíme semeny (musí projít stratifikací), nejčastěji ale roubováním nebo očkováním.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: