Tropické stromy : Magnoliopsida / Rosales / Moraceae / Ficus

Ficus drupacea (Smokvoň peckatá)

Roste v Číně, Hainanu, Indii, Bangladéši, východním Himálaji, Indii, Nepálu, Srí Lance, Kambodži, Laosu, Myanmaru, Thajsku, Vietnamu, Borneu, Jávě, Malých Sundách, Malajsii, Moluckých ostrovech, Filipínách, Sulawesi, Sumatře, Nové Guineji, Šalamounových ostrovech a Austrálii v podobě stromu nebo popínavého keře. Dorůstá výšky 10 - 15m. Borka je šedě bílá. Kmínky bývají jemně ochlupené. Palisty jsou žlutě hnědé, kopinaté, dlouhé 2 - 3cm. Listy jsou eliptické, dlouhé 10 - 22 (i 35)cm, široké 4 - 13 (i 16)cm, hrotité, báze zaoblená až úzce srdčitá, spodní strana nahnědle plstnatá (i holá), žilnatinu tvoří 8 - 13 párů žilek, báze 5 - 7mižilná a řapíky dlouhé 1 - 3cm. Plody jsou dlouze obvejčité, dlouhé 1 - 3,5cm, v mládí hnědě plstnaté, později oranžovočervené. Existují vnitrodruhové taxony:

• var. drupacea - Queensland; listy holé nebo krátce řídce ochlupené; bazální listeny hnědě ochlupené, zákrovní listeny okrouhlé
• var. glabrata - Queensland; bazální listeny holé nebo bíle ochlupené
• var. pubescens/F. mysorensis var. pubescens/Urostigma dasycarpum - jižní a jihovýchodní Asie; pupeny bývají rezavě ochlupené; listy obvejčitě eliptické, hustě žlutohnědě dlouze ochlupené, olysávající; bazální listeny dlouhé do 6cm, široké 8mm

Synonyma: F. aurantiicarpa, F. chrysochlamys, F. chrysocoma, F. citrifolia, F. drupacea var. drupacea, F. drupacea var. glabrata, F. drupacea var. mysorensis, F. drupacea var. pedicellata, F. drupacea var. pubescens, F. drupacea var. subrepanda, F. ellipsoidea, F. gonia, F. indica, F. mysorensis, F. mysorensis f. parvifolia, F. mysorensis var. dasycarpa, F. mysorensis var. pubescens, F. mysorensis var. subrepanda, F. payapa, F. pilosa, F. pilosa var. chrysocoma, F. rupestris, F. subrepanda, F. vidaliana, Urostigma bicorne, Urostigma chrysotrix, Urostigma dasycarpum, Urostigma drupaceum, Urostigma mysorense, Urostigma pilosum, Urostigma subcuspidatum

Popis rodu Ficus

Roste v tropech a subtropech celého světa v podobě jednodomého stromu, keře, liány i epifytu. Dokáže vytvořit vzdušné kořeny. Lýko roní mléčnou tekutinu - latex. Palisty bývají opadavé. Listy jsou střídavé (i vstřícné nebo téměř přeslenité), celokrajné nebo laločnaté, vzácně i dlanité. Kvete ve vysokém věku drobnými jednopohlavnými květy, samčí kalich je 2 - 6tilaločný, samičí 0 - 6tilaločný, semeníky jsou volné, tyčinek má 1 - 8ks. Plodem jsou fík, na samičích rostlinách jsou jedlé a na samčích bývají nejedlé (tzv. kaprifíky). Mezi nejznámější druhy patří F. elastica, F. benjamina a F. carica.

Má rád hodně světla, není však vhodné umístění na přímém slunci. Může se použít i pro hydroponii. 1x týdně listy rosíme, protože mají rádi vlhké, ale čisté prostředí. Na zimu umístíme do teploty 16 - 20°C. V létě hnojíme jednou za 14 dní. Zálivka postačí mírná. Na přelití rostlina reaguje opadáváním listů. Přesazujeme do směsi z 2 dílů listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl kompostu. Substrát by měl být dobře propustný.

Na jaře a začátkem léta množíme bandážováním stonku rostliny nebo řízky (nejlépe v lednu a únoru). Řízky po odříznutí vložíme do vlažné vody na 2hod (pro zastavení ronění mléka). Před zasazením velkolisté druhy sbalíme do ruličky kolem větvičky a zajistíme gumičkou. Vlastní řeznou ránu namočíme do gelového stimulátoru (práškový by se na vlhký konec příliš nalepil a hrozilo by spálení). Můžeme je množit také semeny.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=308
• http://rostliny.wz.cz/pages/zelene/vypis_stranky.php?id=37
• http://www.domek.cz/clanky/zeleny/kvetiny/fikus_elastica/umisteni_fikus.htm
• http://www.mineralfit.cz/clanek/1111--pestovani-fikusu.html

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Pokojové rostliny. 6. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-566-4
• Nowak, B., Schulz, B. Tropické plody. 2. vydání. Přel. I. Kadlecová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 240 s. ISBN 80-242-1653-1
• Rohwer, J. G. Tropické rostliny. 2. vydání. Přel. L. Helebrant. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 288 s. ISBN 80-242-1652-3
• Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
• kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
• Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
• internetové zdroje

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Předmět:
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Popis:
Dotazy ohledně zakoupení rostliny nebo semena které nenaleznete v aktuální nabídce eshopu prosím nepište. Budou s ohledem na zvýšení přehlednosti stránek a pomíjivost požadavku vymazány. Platí pravidlo: co se v nabídce nenalézá, nedokáži bohužel zprostředkovat a nabídnout. V takovém případě prosím zadejte požadavek v burze. Děkuji za pochopení.
opište kontrolní kód z obrázku: