karta rostliny zobrazena tento rok 210x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Cupressaceae / Calocedrus
Roste v USA a Mexiku v podobě stálezeleného úzce válcovitého až jehlanovitého stromu. Dožívá se věku 500 - 1000let. Dorůstá výšky (12 -) 25 - 40 (i 60)m s průměrem kmene 3 - 5m. Borka je červeně hnědá a šupinatá a vláknitá. Listy jsou úzce vejčité, špičaté, zpravidla s hrotem, zelené, lesklé, dlouhé 0,3 - 1,4cm, na bázi dlouze sbíhavé, postranní téměř stejné jako lícní. Samčí květenství je hnědě červené až světle hnědé, samičí jsou uzavřené, úzce vejčité, červeně hnědé až žlutě hnědé, dlouhé 2 - 2,5cm, má 6 šupin a světle hnědá semena max. po 4 v šištici. Jeden z největších exemplářů u nás najdete v arboretu ve Vysokém Chvojně. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu mírně vlhké půdy a teplo.
klimatická USDA zóna: 5 - 9
Synonyma: Abies cupressoides, Heyderia decurrens, Libocedrus decurrens, Thuja craigana, Thuja decurrens
Roste v USA, Číně, Myanmaru a na Tchaj-wanu v podobě stálezeleného jednodomého stromu. Větve se větví do plochy v 1 rovině, jsou rozkladité nebo vystoupavé a zploštělé. Listy jsou křižmostojné, téměř v 4četných přeslenech, šupinaté, báze sbíhavá, lícní pár je zploštělý, postranní člunkovité, překrývající lícní, na spodní straně bez nápadnějších stomatálních pruhů. Samčí šištice vrcholové, samostatné, podlouhlé, samičí šištice vrcholové, podlouhlé až válcovitě eliptické, mají 4 semenné šupiny ležící paralelně ve 2 vstřícných párech a obsahují po 2 nestejně okřídlených semenech. Nejznámějším druhem je C. decurrens.
Vyhovují mu chladnější horské lesy na plném slunci nebo v mírném polostínu ve středně úrodné půdě.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Čeleď se dále dělí na podčeledě:
Existuje 27 - 30 rodů se 130 - 140 druhy. Rostou v podobě opadavých, poloopadavách nebo stálezelných stromů či keřů. Dorůstají výšek 1 - 116. Barva borky bývá oranžovohnědá až červenohnědá. Listy vyrůstají buď ve spirále v párech natočených vzájemě o 90° nebo křížem po 3 nebo 4. Semenné šišky jsou buď dřevité nebo kožovité (kuličky jalovce). Mezi nejznámější zástupce patří: Cypřiš, Jalovec a Zerav/Tůje.
literatura: