nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 361x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Alp a Karpat. Našly se i exempláře ve stáří 2000let, ale obvyklé stáří je 500 - 700let. Patří mezi stálezelené rostliny. Dorůstá šířky 10m a výšky 10 - 35 (i 43)m s kuželově vejčitým kompaktním tvarem koruny. Větve rostou směrem vzhůru. Dřevo je měkké. Kořeny mají do široka rozvětvený systém. Větve jsou rezavě plstnaté, pupeny vejčité, pryskyřičnaté. Jehličí je modrozelené, husté, tenké, tuhé, dlouhé 10 (i 12)cm, vyrůstají ve hustých svazcích po 5ti kusech, pochvy se odlupují již v 1. roce, pupeny jsou vejčité, pryskyřičnaté, šupiny mají bělavý široký okraj. Na stromu jehlice vydrží 3 - 5let. Šištice jsou vejčité, dlouhé 8cm, široké 5cm, mají krátké stopky, jsou seskupené po 1 - 3ks v přeslenech, v mládí jsou fialové, později hnědé, semenné šupiny jsou tlusté. Obsahují olejnatá velká vejčitá semena délky 8 - 12cm barvy červenohnědé až černé bez křídel. Vydává příjemné aroma. Existují vnitrodruhové taxony:
Má odolnost proti větrům (občas má díky tomu větve pouze na jedné straně) a vystačí si i s chudou půdou. Potřebuje plné slunce a vlhkou půdu. Je plně mrazuvzdorná.
Množí se semeny, která potřebují stratifikaci.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Apinus cembra, Cembra montana, Pinea cembra, P. cembra f. columnaris, P. cembra var. pendula, P. humistrata, P. montana, Strobus cembra
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
