nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 1x
poslední revize 29.10.2024
Skalničky : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Senecio
Roste v Angole, Malawi, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe, JAR a Demokratické Republice Kongo jako vzpřímená trvalka s mnoha stonky s dřevnatou bází. Dorůstá výšky 0,6 - 2,4m. Přízemní listy jsou úzce eliptické nebo lyrovité, 2x zubaté, dlouhé 35 - 73cm, široké 9,7 - 12,5cm, střední a horní listy jsou přisedlé, kopinaté až široce eliptické, peřeně laločnaté, zubaté, dlouhé 5,5 - 17cm, široké 2,2 - 7cm, laloky jsou zašpičatělé až špičaté. Květenstvím je vrcholík z úborů, zákrov je dlouhý 7 - 9mm, široký 3 - 3,5mm, tvoří jej 10 - 13 zákrovních růžově fialových lístků délky 7 - 8,5mm. okvětní lístky chybí, terčové květy jsou růžově fialové (i modré nebo bílé), koruna je dlouhá 5 - 7,2cm a laloky jsou dlouhé 1 - 1,2mm. Plodem je nažka délky 3,5 - 5mm s chmýrem délky 5 - 7mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: Cacalia villosa, S. bussei, S. clarenceanus, S. lubumbashianus, S. lubumbashiensis, S. mucronulatus
Roste po celém světě jako bylina, liána, keř i nízký strom. Listy jsou střídavé, celokrajné či pilovité nebo i peřenoklané a žilnatina je zpeřená. Kvete ve žlutých (i oranžových, růžově fialových až fialových) úborech, zákrovní lístky mívají tmavé vrcholky. Plodem je zpravidla žebernatá nažka s chmýrem. Při poranění roní latex obsahující jedovaté látky. Existuje vnitrodruhový taxon:
Vyhovuje jim plné slunce a dobře propustná půda. Mohou být mrazuvzdorné anebo teplomilné snášející pokles teploty pouze k 5 - 10°C.
Množí se semeny nebo polovyzrálými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
