karta rostliny zobrazena tento rok 512x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Cupressaceae / Juniperus
Roste v středozemí a Makaronésii v podobě stálezeleného jednodomého nebo dvoudomého keře nebo stromu s hustou vejčitou až kuželovitou korunou. Dorůstá výšky 6 - 8 (i 10)m a šířky 5m. Kmen může být přímý nebo zkroucený či položený. Borku má šedohnědou až hnědočervenou a odlupuje se ve svislých pruzích. Výhony mají průměr 1mm. Listy na mladých exemplářích jsou šupinovité i jehlicovité, šupinovité jsou vejčité až kosočtvercovité, vstřícné nebo seskupené do 3četných přeslenů, tmavězelené až modrozelené, dlouhé 1mm, jehlicovité vyrůstají v 3četných přeslenech, mají délku 6mm a 2 stomatální pruhy z obou stran. Samičí šištice jsou lesklé, nažloutlé až hnědočervené, mírně ojíněné, mají 5mm stopku, 6 - 8 šupin, šířku 0,5 - 1,5cm, dozrávají 2. rokem a obsahují 3 - 9 semen. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu makchie i garigue.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Cupressus devoniana, Cupressus tetragona, J. bacciformis, J. divaricata, J. formosa, J. langoldiana, J. lycia, J. malacocarpa, J. myosuros, J. myurus, J. phoenicea f. megalocarpa, J. phoenicea var. lobelii, J. phoenicea var. lycia, J. phoenicea var. malacocarpa, J. phoenicea var. prostrata, J. phoenicea var. pyramidalis, J. phoenicea var. sclerocarpa, J. pyramidalis, J. terminalis, J. tetragona, Oxycedrus licia, Sabina bacciformis, Sabina lycia, Sabina phoenicea, Sabinella phoenicea
Roste na severní polokouli v podobě dlouhověkého stálezeleného zpravidla dvoudomého keře nebo stromu. Habitus může být sloupovitý, rozkladitý i poléhavý. Dřevo je velice tvrdé a narůžovělé. Listy jsou jehlicovité pichlavé nebo šupinaté. Plodem jsou modře černé nebo načervenalé bobule, kterým se říká jalovička. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná půda. Hostiteli rzi hrušňové jsou druhy: J. sabina, J. x media, J. chinensis, J. scopulorum a občas i J. virginiana. Naopak hostiteli rzi hrušňové nejsou: J. communis, J. conferta, J. horizontalis, J. procumbens a J. squamata.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Čeleď se dále dělí na podčeledě:
Existuje 27 - 30 rodů se 130 - 140 druhy. Rostou v podobě opadavých, poloopadavách nebo stálezelných stromů či keřů. Dorůstají výšek 1 - 116. Barva borky bývá oranžovohnědá až červenohnědá. Listy vyrůstají buď ve spirále v párech natočených vzájemě o 90° nebo křížem po 3 nebo 4. Semenné šišky jsou buď dřevité nebo kožovité (kuličky jalovce). Mezi nejznámější zástupce patří: Cypřiš, Jalovec a Zerav/Tůje.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: