Ovoce : Magnoliopsida / Rosales / Rosaceae / Rubus

Rubus silvaticus (Ostružiník lesní)

Roste ve střední Evropě. Větve jsou obloukovité až poléhavé, pružné, hranaté, ochlupené, štětinovité a bohatě ostnité. Listy jsou 5tičetné, centrální lístek je eliptický, zašpičatělý, hrubě 2x pilovitý, 4 - 5x delší řapíčku, báze zakulacená a spodní strana je ochlupená. Květenstvím je kuželovitá hustá listnatá ostnitá lata, vlastní květy mají kališní cípy zpětně ohnuté, ochlupené a koruna je bílá nebo růžová.

Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.

Synonyma: R. cryptadenus var. sylvaticus, R. discolor var. silvaticus, R. pubescens var. silvaticus, R. rhamnifolius var. silvaticus, R. silvaticus f. ambiguus, R. silvaticus f. aphyllostachys, R. silvaticus f. teutoburgensis, R. sylvaticus, R. villicaulis var. silvaticus, R. vulgaris f. silvaticus, R. vulgaris var. silvaticus

Popis rodu Rubus

ceny již od 218,90 Kč s DPH

Ostružiník je velmi bohatý rod, obsahuje více než 1000 druhů. Roste na všech kontinentech kromě Antarktidy v podobě opadavého až stálezeleného vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého keře (i byliny). Povrch bývá ostnitý (i bezostný), zpravidla žláznatě štětinatý. Dorůstá výška max. 3m. Vytváří palisty. Listy jsou dlanitě až laločnatě 3 - 5ti četné, i lichozpeřené, bývají chlupaté, vejčité, zašpičatělé a pilovité. Květenstvím bývá vrcholový nebo postranní svazeček, hrozen, chocholík nebo lata, vlastní květy jsou oboupohlavné (i jednopohlavné, díky tomu pak prakticky dvoudomé), mají (4 -) 5 (i 8) kališních lístků, zpravidla 5 korunních, delších kališních, bývají bílé, občas béžové, růžové, růžovofialové nebo červené a s mnoha tyčinkami. Souplodí (ostružina) se skládá z 5ti až mnoha peckoviček. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:

• 'Benenden'
• 'Margaret Gordon'

Ze země stále vyrůstají nové dřevnatějící pruty, proto je při pěstování vhodné keř udržovat pravidelným řezem. Stálezelené nebo polostálezelené druhy snáší i stín, ostatní potřebují plné slunce nebo polostín. Půdy by měla být teplá, může být kamenitá i bohatá na živiny. Řez u malin provádíme následovně. Po odplození vyřízneme výhony až u země a z ostatních ponecháme max. 8 - 10ks. Remontující maliníky před zimou (nebo v předjaří) seřízneme celé nízko nad zemí. Po vysázení ostružiny v předjaří ponecháme kolem 3 - 4 nejsilnější výhony a zkrátí se na 1/4 - 1/3. Další roky se zcela odřezávají odplozené výhony a z loňských se ponechává kolem 6ti výhonů, které na jaře zkrátíme na 4 - 5 listů.

Množí se dělením trsů nebo řízkováním na podzim.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.

Zdroje:

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosaceae
• http://rostliny.prirodou.cz/rosaceae/

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://botanika.borec.cz/ostruzinik_krovity.php
• http://botanika.wendys.cz/kytky/K739.php
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostru%C5%BEin%C3%ADk_malin%C3%ADk
• http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378334-rubus
• http://ovoce-zelenina.atlasrostlin.cz/malinik-obecny
• http://www.chovatelka.cz/chovatelka/clanek/1050--pestovani-ostruziniku.html
• http://www.chovatelka.cz/chovatelka/clanek/61--malinik-a-jeho-pestovani.html
• http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/maliny-ostruziny-a-malinoostruziny.html
• http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=132

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
• Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
• Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
• Nowak, B., Schulz, B. Tropické plody. 2. vydání. Přel. I. Kadlecová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 240 s. ISBN 80-242-1653-1
• Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
• kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
• Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
• internetové zdroje

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Předmět:
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Popis:
Dotazy ohledně zakoupení rostliny nebo semena které nenaleznete v aktuální nabídce eshopu prosím nepište. Budou s ohledem na zvýšení přehlednosti stránek a pomíjivost požadavku vymazány. Platí pravidlo: co se v nabídce nenalézá, nedokáži bohužel zprostředkovat a nabídnout. V takovém případě prosím zadejte požadavek v burze. Děkuji za pochopení.
opište kontrolní kód z obrázku: