karta rostliny zobrazena tento rok 38x
Ovoce : Magnoliopsida / Rosales / Rosaceae / Rubus
Roste ve střední a západní Evropě v podobě keře. Dorůstá výšky 2 - 3m. Výhony jsou téměr holé, obloukovité, hranaté, silné, dlouhé 30 - 80cm, mají pouze 0 - 3 (i 10) chlupů na 1cm délky, nestejně hustě ostnité, ostny nažloutlé, na slunci červenohnědou barvu jako výhony. Listy jsou 5tičetné, na vrchní straně řídce ochlupené, mají pouze 0 - 1 (i 5)ks na 1cm2, na spodní straně pouze na žilkách, centrální lístek je mírně obvejčitý, asymetricky pilovitý, báze mělce srdčitá a vřeteno má ostny délky 3 - 7mm. Květenstvím je řídká úzká dlouhá lata, vřeteno s větvemi jsou ochlupené, ostnité, vlastní květy jsou světlerůžové, průměru min. 2cm a kalich je po odkvětu zpětně ohnutý.
Vyhovují mu lesní světliny, okraje, paseky, atp.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: R. fruticosus subsp. koehleri, R. glandulosus subsp. koehleri, R. horridus var. koehleri, R. hybridus f. koehleri
Ostružiník je velmi bohatý rod, obsahuje více než 1000 druhů. Roste na všech kontinentech kromě Antarktidy v podobě opadavého až stálezeleného vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého keře (i byliny). Povrch bývá ostnitý (i bezostný), zpravidla žláznatě štětinatý. Dorůstá výška max. 3m. Vytváří palisty. Listy jsou dlanitě až laločnatě 3 - 5ti četné, i lichozpeřené, bývají chlupaté, vejčité, zašpičatělé a pilovité. Květenstvím bývá vrcholový nebo postranní svazeček, hrozen, chocholík nebo lata, vlastní květy jsou oboupohlavné (i jednopohlavné, díky tomu pak prakticky dvoudomé), mají (4 -) 5 (i 8) kališních lístků, zpravidla 5 korunních, delších kališních, bývají bílé, občas béžové, růžové, růžovofialové nebo červené a s mnoha tyčinkami. Souplodí (ostružina) se skládá z 5ti až mnoha peckoviček. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
Ze země stále vyrůstají nové dřevnatějící pruty, proto je při pěstování vhodné keř udržovat pravidelným řezem. Stálezelené nebo polostálezelené druhy snáší i stín, ostatní potřebují plné slunce nebo polostín. Půdy by měla být teplá, může být kamenitá i bohatá na živiny. Řez u malin provádíme následovně. Po odplození vyřízneme výhony až u země a z ostatních ponecháme max. 8 - 10ks. Remontující maliníky před zimou (nebo v předjaří) seřízneme celé nízko nad zemí. Po vysázení ostružiny v předjaří ponecháme kolem 3 - 4 nejsilnější výhony a zkrátí se na 1/4 - 1/3. Další roky se zcela odřezávají odplozené výhony a z loňských se ponechává kolem 6ti výhonů, které na jaře zkrátíme na 4 - 5 listů.
Množí se dělením trsů nebo řízkováním na podzim.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: