karta rostliny zobrazena tento rok 30x
Ovoce : Magnoliopsida / Rosales / Rosaceae / Rubus
Roste v Číně, Bhútánu, Myanmaru a Indii v podobě plazivého nebo šplhavého polokeře či keře. Povrch je zpravidla žláznatě štětinatý, ochlupený a řídce ostnitý. Palisty jsou vejčité, ochlupené, dlouhé 1 - 2cm a široké 0,6 - 1,2cm. Listy jsou 3četné, centrální lístek je kosočtvercovitě vejčitý, ocasovitý, pilovitý, mělce laločnatý, oboustranně žláznatý nebo ochlupený, dlouhý 7 - 11cm, široký 5 - 9cm, báze je zakulacená, řapíček má délku 0,6 - 1,5cm, u postranních 1 - 3mm a řapíky jsou dlouhé 3 - 7cm. Kvete samostatnými květy na 4 - 6cm stopce, listeny se podobají palistům, vlastní květy mají kališní ostnitou trubku o průměru 1,5 - 2cm, laloky ochlupené, žláznaté, korunní lístky jsou bílé, kulaté a průměru 1 - 1,2cm. Plodenství je červené a kulaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: R. gigantiflorus, R. gigantiflorus var. chiliocanthus, R. gigantiflorus var. pluvialis, R. hookeri, R. macrocarpus
Ostružiník je velmi bohatý rod, obsahuje více než 1000 druhů. Roste na všech kontinentech kromě Antarktidy v podobě opadavého až stálezeleného vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého keře (i byliny). Povrch bývá ostnitý (i bezostný), zpravidla žláznatě štětinatý. Dorůstá výška max. 3m. Vytváří palisty. Listy jsou dlanitě až laločnatě 3 - 5ti četné, i lichozpeřené, bývají chlupaté, vejčité, zašpičatělé a pilovité. Květenstvím bývá vrcholový nebo postranní svazeček, hrozen, chocholík nebo lata, vlastní květy jsou oboupohlavné (i jednopohlavné, díky tomu pak prakticky dvoudomé), mají (4 -) 5 (i 8) kališních lístků, zpravidla 5 korunních, delších kališních, bývají bílé, občas béžové, růžové, růžovofialové nebo červené a s mnoha tyčinkami. Souplodí (ostružina) se skládá z 5ti až mnoha peckoviček. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
Ze země stále vyrůstají nové dřevnatějící pruty, proto je při pěstování vhodné keř udržovat pravidelným řezem. Stálezelené nebo polostálezelené druhy snáší i stín, ostatní potřebují plné slunce nebo polostín. Půdy by měla být teplá, může být kamenitá i bohatá na živiny. Řez u malin provádíme následovně. Po odplození vyřízneme výhony až u země a z ostatních ponecháme max. 8 - 10ks. Remontující maliníky před zimou (nebo v předjaří) seřízneme celé nízko nad zemí. Po vysázení ostružiny v předjaří ponecháme kolem 3 - 4 nejsilnější výhony a zkrátí se na 1/4 - 1/3. Další roky se zcela odřezávají odplozené výhony a z loňských se ponechává kolem 6ti výhonů, které na jaře zkrátíme na 4 - 5 listů.
Množí se dělením trsů nebo řízkováním na podzim.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: