karta rostliny zobrazena tento rok 5x
Ovoce : Magnoliopsida / Rosales / Rosaceae / Rubus
Roste na Sumatře, Malajsii, Borneu, Jávě a Sulawesi v podobě šplhavého nebo plazivého dvoudomého keře. Dorůstá délky až 25m. Kmínky jsou tlusté, tmavěhnědé až černé, ochlupené, ostny jsou krátké a přímé. Palisty jsou opadavé, kulaté až eliptické, dlouhé 6 - 9mm, široké 0,6 - 1cm, peřenodílné s 5 - 9ti páry laloků. Listy jsou vejčité, špičaté, mohou být mělce laločnaté, pilovité až zubaté, dlouhé 7,5 - 15cm, široké 5 - 9,5cm, báze je srdčitá až uťatá, žilnatinu tvoří 8 - 11 párů žilek, spodní strana je ochlupená a řapíky jsou dlouhé 2,5 - 5,5cm. Květenstvím je hrozen délky 12 - 35cm s 6 - 18ti větvemi s až 25ti květy, listeny jsou laločnaté, vlastní květy jsou jednopohlavné, mají až 3mm stopku se 2ma listenci, kališní lístky jsou 3úhlé až vejčité, špičaté nebo zakulacené s krátkým hrotem, červené až růžovofialové, dlouhé 3 - 6mm, široké 2,2 - 3,5mm, korunní lístky jsou obsrdčité až obvejčité, bílé až růžové, dlouhé 0,5 - 1,1cm a široké 4 - 6mm. Plodenství je kulovité, průměru 0,6 - 1cm, vlastní plody jsou zahnuté a dlouhé 2 - 3,5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Ostružiník je velmi bohatý rod, obsahuje více než 1000 druhů. Roste na všech kontinentech kromě Antarktidy v podobě opadavého až stálezeleného vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého keře (i byliny). Povrch bývá ostnitý (i bezostný), zpravidla žláznatě štětinatý. Dorůstá výška max. 3m. Vytváří palisty. Listy jsou dlanitě až laločnatě 3 - 5ti četné, i lichozpeřené, bývají chlupaté, vejčité, zašpičatělé a pilovité. Květenstvím bývá vrcholový nebo postranní svazeček, hrozen, chocholík nebo lata, vlastní květy jsou oboupohlavné (i jednopohlavné, díky tomu pak prakticky dvoudomé), mají (4 -) 5 (i 8) kališních lístků, zpravidla 5 korunních, delších kališních, bývají bílé, občas béžové, růžové, růžovofialové nebo červené a s mnoha tyčinkami. Souplodí (ostružina) se skládá z 5ti až mnoha peckoviček. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
Ze země stále vyrůstají nové dřevnatějící pruty, proto je při pěstování vhodné keř udržovat pravidelným řezem. Stálezelené nebo polostálezelené druhy snáší i stín, ostatní potřebují plné slunce nebo polostín. Půdy by měla být teplá, může být kamenitá i bohatá na živiny. Řez u malin provádíme následovně. Po odplození vyřízneme výhony až u země a z ostatních ponecháme max. 8 - 10ks. Remontující maliníky před zimou (nebo v předjaří) seřízneme celé nízko nad zemí. Po vysázení ostružiny v předjaří ponecháme kolem 3 - 4 nejsilnější výhony a zkrátí se na 1/4 - 1/3. Další roky se zcela odřezávají odplozené výhony a z loňských se ponechává kolem 6ti výhonů, které na jaře zkrátíme na 4 - 5 listů.
Množí se dělením trsů nebo řízkováním na podzim.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: