karta rostliny zobrazena tento rok 26x
Ovoce : Magnoliopsida / Rosales / Rosaceae / Rubus
Výhony mají různotvarované ostny a vytvářejí nízké oblouky. Jsou porostlé stopkatými žlázkami v počtu 1 - 10ks na 1cm délky. Ostny mají délku 2 - 2,5 (i 3)mm. Ostny na řapíku jsou šídlovité. Čepel má hrubě periodicky pilový se zářezy o hloubce 3 - 5 (i 6)mm. Spodní strana je šedozeleně až bílošedě plstnatá, má jednoduché, hvězdicovité i svazečkovité chloupky anebo může být téměř holá. Koncový lístek má zakulacenou nebo srdčitou bázi, celkově široce vejčitý, obvejčitý nebo kosočtverový tvar se špičkou délky 0,5 - 1cm. Kvete bílými květy v chudém chocholičnatém květenství.
Vyhovují mu okraje lesů, křoviny, travnaté stráně, akátiny, okraje cest, rumiště, atp.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: R. althaeifolius, R. dumetorum var. althaeifolius, R. fieberi, R. kolbei, R. kolbei var. althaeifolius, R. kolbei var. glandulosus, R. kolbei var. stellinus
Ostružiník je velmi bohatý rod, obsahuje více než 1000 druhů. Roste na všech kontinentech kromě Antarktidy v podobě opadavého až stálezeleného vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého keře (i byliny). Povrch bývá ostnitý (i bezostný), zpravidla žláznatě štětinatý. Dorůstá výška max. 3m. Vytváří palisty. Listy jsou dlanitě až laločnatě 3 - 5ti četné, i lichozpeřené, bývají chlupaté, vejčité, zašpičatělé a pilovité. Květenstvím bývá vrcholový nebo postranní svazeček, hrozen, chocholík nebo lata, vlastní květy jsou oboupohlavné (i jednopohlavné, díky tomu pak prakticky dvoudomé), mají (4 -) 5 (i 8) kališních lístků, zpravidla 5 korunních, delších kališních, bývají bílé, občas béžové, růžové, růžovofialové nebo červené a s mnoha tyčinkami. Souplodí (ostružina) se skládá z 5ti až mnoha peckoviček. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
Ze země stále vyrůstají nové dřevnatějící pruty, proto je při pěstování vhodné keř udržovat pravidelným řezem. Stálezelené nebo polostálezelené druhy snáší i stín, ostatní potřebují plné slunce nebo polostín. Půdy by měla být teplá, může být kamenitá i bohatá na živiny. Řez u malin provádíme následovně. Po odplození vyřízneme výhony až u země a z ostatních ponecháme max. 8 - 10ks. Remontující maliníky před zimou (nebo v předjaří) seřízneme celé nízko nad zemí. Po vysázení ostružiny v předjaří ponecháme kolem 3 - 4 nejsilnější výhony a zkrátí se na 1/4 - 1/3. Další roky se zcela odřezávají odplozené výhony a z loňských se ponechává kolem 6ti výhonů, které na jaře zkrátíme na 4 - 5 listů.
Množí se dělením trsů nebo řízkováním na podzim.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: