karta rostliny zobrazena tento rok 1x
poslední revize 30.01.2018
Keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Rhododendron
Roste v Japonsku v podobě bohatě větveného rozkladitého keře. Dorůstá výšky do 2m. Větve jsou v mládí ochlupené. Listy jsou kopinaté až obkopinaté, hrotité, tmavězelené, řídce ochlupené, dlouhé 2,5 - 4,3cm, báze klínovitá, spodní strana hustě ochlupená a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1,3cm. Květenství je 4 - 6tičetné, vlastní květy mají 0,6 - 1cm stopku, kalich ochlupený, 5tilaločný, na okraji ochlupený, koruna široce zvonkovitá, dlouhá i široká 4,3 - 5cm a má 5 obvejčitých až lopatkovitých zakulacených laloků. Plodem je vejčitá ochlupená tobolka délky 1,3 - 1,8cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v mírném pásu severní polokoule, jihovýchodní Asii a severu Austrálie (nejvíce druhů je na Nové Guineji, Borneu a Sulawesi) v v podobě stálezeleného, poloopadavého nebo opadavého keře (i stromu). Pěnišníky pěstované na našich zahradách pochází z oblastí jihozápadní Číny, Himaláje, Kavkazu a Severní Ameriky. Všechny druhy jsou jedovaté. Listy jsou střídavé, zpravidla celokrajné. Květenství je okoličnatě svazečkovité, vlastní květ má 5tidílný až 5tilaločnatý kalich, koruna bývá zvonkovitá až nálevkovitá (i trubkovitá), zpravidla 5 (i 6 - 10)ticípá a má 5 - 20 tyčinek. Plodem je eliptická až vejčitá tobolka obsahující drobná semena. Vyhlášeným krajem kde se pěstují pěnišníky je Liberecko. Krásnou sbírku, kde exempláře rostou i mezi stromy v lese naleznete v Průhonickém parku nebo na Štiříně. Je registrováno nepřeberné množství vnitrodruhový taxonů, např.:
Potřebují kyselou půdu (zcela bez vápna) bohatou na živiny, chladnější a vlhké místo. Prospívá jim také každoroční mulčování kůrou o tloušce 10cm. Vhodné je také používat listí, kompost, atp. Při pěstování v květináčích je důležité vybírat květináče tvarované do šířky, protože i tak rostou kořeny. Výškově postačí do 30 - 40cm. Po přesazení je důležitá zálivka. Substrát udržujte stále vlhký. Vyberte místo mimo přímé slunečné záření. V zimě využívejte dny kdy nemrzne k zalévání. Hnojí se tekutými organickými hnojivy. Hnojíme v létě, na konci zimy a před květem.
Množí se semeny. Můžeme také nižší větve zasypat do země. Zakoření za 2 roky. Řízkování nebývá úspěšné a když se o něj pokusíte, vyberte tenčí větvičku se třemi páry listů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: