karta rostliny zobrazena tento rok 66x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze západu Severní Ameriky. Dožívá se věku 60 - 100let. Roste v podobě keře nebo stromu. Dorůstá výšky 10 - 12 (i 24)m při průměru kmene 60 (í 80)cm. Borka má růžovofialovohnědou až tmavěhnědou barvu a je mělce rozpraskaná na šupinovité destičky. Větve jsou vystoupavé, v mládí štíhlé, červenohnědé, pupeny jsou vejčité až vejčitě válcovité, tmavě červenohnědé, dlouhé 1,5cm, pryskyřičnaté. Jehličky jsou seskupeny ve svazečcích po 3 (i 2), mají délku 7 - 18 (i 20)cm, mohou být mírně zakřivené nebo zkroucené, žlutozelené, na obou stranách jemně stomatálně pruhované, okraj je pilovitý, pochva má délku 1 - 2cm a na stromě vydrží 4 - 5 let. Plodit začíná ve věku 10 - 12let. Samčí šištice jsou elipticky válcovité, dlouhé 1 - 1,5cm, oranžovohnědé. Samičí šištice dozrávají 2. rokem. Šišky se vytvářejí ve skupinách 2 - 4 (i 5). Mají délku 8 - 16cm, průměr 5 - 6cm, tvar asymetrický, žlutohnědé nebo světle červenohnědé, stopky mají délku 1cm. Zajímavostí je, že jsou velmi odolné vůči požárům. Dokonce k jejich rozevření nedojde dříve, dokud se pryskyřice lepící šupiny k sobě neroztaví teplotou alespoň 80°C. Nikdy navíc neopadávají. Semena si udrží klíčivost až 30 let, jsou smáčkle šikmo obvejčité, dlouhé 6 - 7mm, křídlo je úzké, dlouhé až 2cm.
Je odolná na sucho, ale na zimu potřebuje hodně vláhy. Vyhovují ji chudé písčité nebo kamenité půdy.
Synonyma: P. californica, P. tuberculata, P. tuberculata var. acuta
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: