karta rostliny zobrazena tento rok 209x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Japonska a Koreje. Dorůstá výšky do 30 - 40m při průměru kmene do 2m. Korna je široce kuželovitá nebo deštníkovitá. Borka je bleděšedá, v mládí a později šedočerná nebo růžovofialovošedá, drsná, tlustá, šupinatá. Mladé větve jsou světle žlutohnědé, holé, zimní pupeny stříbřitěbílé, vejčité, válcovitěeliptické nebo válcovité, špičaté, pryskyřičnaté nebo i bez pryskyřice, dlouhé 1,2 - 1,8cm a šupiny jsou bělavé. Jehlice vyrůstají po 2 ve svazečku, jsou bledězelené, lesklé, dlouhé 6 - 12cm, široké 0,5 - 2mm, tuhé, špičaté, stomatální řady jsou na všech stranách, má 6 - 11 středových pryskyřičných kanálků, okraj je jemně pilovitý, vytrvají 3 - 4 roky. Samičí šištice vyrůstjaí po 1 - 3ks, jsou krátce stopkaté, hnědé nebo žlutohnědé či hnědošedé, kuželovitě vejčité nebo vejčité, dlouhé 4 - 7cm, široké 3 - 4 (i 6,5)cm, semenné šušpiny jsou vejčitě eliptické nebo klínovité, dlouhé 1,8 - 2,8cm, široké 0,8 - 1,2cm. Semena jsou obvejčtiěeliptická, dlouhá 5 - 7mm, široká 2 - 4mm, tmavěhnědá až černá, dlouhá 6mm, křídlo je dlouhé 1 - 1,6cm a barvu má šedohnědou. Existují vnitrodruhové taxony:
Synonyma: P. massoniana, P. thunbergiana, P. thunbergii f. oculus-draconis, P. thunbergii var. oculus-draconis, P. thunbergii var. pendula
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: