nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 1x
poslední revize 24.02.2014
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze Severní Ameriky, u nás je pouze uměle vysazována. Dorůstá velikosti 10 - 15 (i 28)m při průměru kmene do 90cm (nejvyšší má výšku 41,3m při průměru kmene 1,3m). Na mladších kmenech, pařezích a větvích se objevují výmladky. Koruna je zakulacená až okrouhlá či nepravidelné. Kůra je červenohnědá až černohnědá, hluboce nepravidelně rýhovaná. Větve jsou ve 2 letech oranžovohnědé, později tmavěhnědé, drsné. Zimní pupeny jsou červenohnědé, vejčité nebo vejčitě válcovité, pryskyřičnaté, dlouhé 1 - 1,5cm. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 3 (i 5)ti, vytrvávají 2 - 3 roky, barva je tmavě- nebo světležlutozelená, jsou zkroucené, mají délku až 5 - 14 (i 20)cm, šířku 1 - 2mm, stomatální řady jsou na všech stranách, konec je špičatý a pochva má délku 0,9 - 1,2cm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 2cm, žluté. Šišky bývají ve svazečcích, jsou přisedlé nebo krátce stopkaté, dorůstají délky 3 - 9cm, mají světlehnědou nebo červenohnědou barvu, před otevřením jsou kuželovité nebo vejčité, po otevření široce vejčité, dozrávají 2. rokem a na stromě dokáží zůstat 10 - 30let. Semena jsou tmavěhnědá až téměř černě skvrnitá, tvar je široce až šikmo obvejčitě trojúhelníkovitý, délka je 4 - 6mm a křídlo je dlouhé 1,5 - 2cm. Existuje vnitrodruhový taxon:
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. fraseri, P. loddigesii, P. rigida f. globosa, P. taeda var. rigida
ceny již od 20,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
