karta rostliny zobrazena tento rok 304x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste v Mexiku, Salvadoru, Guatemale a Hondurasu. Dorůstá výšky 15 - 30m při průměru kmene až 1m. Koruna je široce vejčitá, hustá. Kůra je dlouho hladká, šedá, ve stáří drsná, hnědošedá až načernalá. Větve vyrůstají v přeslenech, jsou rozkladité, v mládí tenké, tmavěhnědé, silně modře ojíněné, tlusté 4 - 8mm, světle- až tmavěhnědé nebo červenohnědé, pupeny a jehlice podobné P. montezumae. Jehlice vyrůstají po 5ti ks, jsou zelené až šedozelené, měkké, dlouhé 17 - 35cm, pružné, jemně pilovité, 3 pryskyřičné kanálky, pochvy hnědé, délky 1,2 - 1,5cm, vytrvávají. Šišky jsou vejčité nebo vejčitěkuželovité či dlouze kuželovité, symetrické nebo šikmé, dlouhé 5 - 14cm, vyrůstají obvykle po 2ks, jsou mírně zakřivené, mají 1 - 1,5cm stopky, některé šupiny na ni zůstávají i po opadu, štítek šupin je nerovnoměrně utvářený. Existuje vnitrodruhový taxon:
Synonyma: P. angulata, P. coatepecensis, P. estevezii, P. heteromorpha, P. nubicola, P. orizabae, P. prasina, P. protuberans, P. protuberans var. angulata, P. pseudostrobus f. megacarpus, P. pseudostrobus subsp. coatepecensis, P. pseudostrobus subsp. estevezii, P. pseudostrobus subsp. laubenfelsii, P. pseudostrobus subsp. nubicola, P. pseudostrobus subsp. yecorensis, P. pseudostrobus var. coatepecensis, P. pseudostrobus var. estevezii, P. pseudostrobus var. laubenfelsii, P. regeliana, P. yecorensis, P. yecorensis var. sinaloensis
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: