karta rostliny zobrazena tento rok 335x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Kalifornie, zavlečená byla ale i do JAR. Patří mezi neopadavé rostliny. Dorůstá výšky až 30m a šířky do 15m při průměru kmene až 90cm. Kmen je křivolaký až vzpřímený. Roste v kuželovitém tvaru, později přechází na kulovitý až zploštělý. Borka je šedá, hluboce brázditá, rýhy na bázi červené. Mladé větve jsou štíhlé, červenohnědé, později šedé, drsné, pupeny vejčité až vejčitě válcovité, červenohnědé, dlouhé 1,5cm, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají v 2 - 3četných svazečcích, vytrvávají 3 - 4 roky, mají délku 8 - 20cm, šířku 1,3 - 2mm, jsou drobné, mírně zkroucené, tmavě žlutozelené, na všech stranách mají stomatální pruhy, okraj je drobně pilovitý, konec kuželovitý až šídlovitý, pochva má délku 1 - 2cm. Samčí šištice jsou elipticky válcovité, dlouhé 1 - 1,5cm, oranžovohnědé. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, vytrvávají 6 - 20let, vyrůstají jednotlivě nebo v přeslenech, jsou zakřivené, asymetrické, před otevřením vejčité, později široce vejčité, dlouhé 7 - 14cm, světle červenohnědé, lesklé a mají až 1cm stopky. Semena jsou zploštěle eliptická, dlouhá 6mm, tmavěhnědá a mají 2 - 3cm křídla. Existují vnitrodruhové taxony:
Odolává teplotám do -13°C.
Synonyma: P. adunca, P. californica, P. insignis, P. insignis var. laevigata, P. insignis var. macrocarpa, P. montereyensis, P. radiata subsp. insignis, P. radiata var. tuberculata, P. rigida, P. sinclairii, P. tuberculata
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: