nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 393x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze Severní Ameriky z Kalifornie a severu Kalifornského zálivu. Roste ve výškách 300 - 2500m nad mořem. Dorůstá výšky 13 - 25m při průměru kmene až 1m. Koruna je široká, nepravidelná. Borka je tmavě šedohnědé až téměř černá a je hrubě brázditá a rozpraskaná. Větve bývají vystoupavé, tvoří řidké přesleny, v mládí fialovohnědé, později šedohnědé, drsné. Pupeny jsou přišpičatělé, vejčité, pryskyřičnaté, tmavě červenohnědé dlouhé 1,5 - 3 (i 4)cm. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 3, jsou tuhé, matně šedozelené, z obou stran bledé jemné stomatální pruhy, okraj jemně pilovitý, konec náhle šídlovitý, drsné, dlouhé 12 - 25 (i 30)cm, široké 2mm, mírně zakřivené až rovnoé, zkroucené, pochva má délku 2 - 4cm. Na stromě vydrží 3 - 4 roky. Samčí šištice jsou vejčité až válcovité, dlouhé do 2,5cm, barva je růžovofialovohnědá, později oranžovohnědá. Samičí šištice dozrávají 2. rokem. Jsou mohutné, na bázi asymetrické, před otevřením úzce vejčité, později vejčitě válcovité, světle žlutohnědé, pryskyřičnaté a mají až 3cm stopky. Váha šišek dosahuje 2 - 3kg a jedná se o nejtěžší šišky na světě. Jejich délka je 25 - 35cm a průměr 10 - 12cm. Obsahují vejčitá černá jedlá semena délky 1,2 - 1,8cm opatřená 2,5 - 3cm křídlem. Několik exemplářů naleznete v Průhonicích.
Není vhodná do našeho podnebí, špatně snáší mrazy.
Synonyma: P. coulteri var. diabloensis, P. macrocarpa, P. ponderosa subsp. coulteri
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
