karta rostliny zobrazena tento rok 763x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Larix
Roste na východní Sibiři, v Číně, Koreji a Mongolsku v podobě stromu či keře s rozkladitou vejčitě kuželovitou korunou, která mívá více vrcholů. Nejstaršímu doloženému jedinci bylo 544let. Dorůstá výšky 10 - 30 (i 35, rekord je 46)m při průměru kmene do 0,9 (i 1,5)m. Borka je šedá až tmavě šedá, podélně rýhovaná. Větve vyrůstají vodorovně, v mládí žlutě zelené, ochlupené, později šedě hnědé až šedé, na vrcholu ochlupené a zimní pupeny prakticky kulaté s tmavě hnědými šupinami. Listy jsou jehlicovité, zelené, na spodní straně kýlnaté, dlouhé 1,5 - 3cm, široké 0,7 - 1mm, vyrůstají ve nahloučeně ve šroubovici a mají 2 pryskyřičné kanálky. Samčí šištice jsou žluté, dlouhé 5 - 7mm, samičí šištice růžově fialově červené, později žlutohnědé až růžově fialově hnědé, vejčité, dlouhé 1,2 - 4cm, široké 1 - 3cm, mají 14 - 45 semenných šupin délky 1 - 1,5cm a šířky 0,8 - 1,2cm. Semena jsou našedlá s bledě hnědými tečkami, zkoseně vejčitá a dlouhá 1cm včetně křídla. Jako prvnímu z modřínů mu na jaře raší jehličí. Proto je jej nutné chránit před pozdními mrazíky. Naopak i na podzim jehlice shazuje velmi pozdě. Existují vnitrodruhové taxony:
Je výborně mrazuvzdorný a snáší sucho (vyhovují mu ale vlhké půdy).
klimatická USDA zóna: 2 - 9
Synonyma: Abies gmelinii, Abies kamtschatica, Abies ledebourii, L. cajanderi, L. dahurica, L. dahurica f. chlorocarpa, L. dahurica f. denticulata, L. dahurica f. erythrocarpa, L. dahurica f. glauca, L. dahurica f. macrocarpa, L. dahurica f. multilepis, L. dahurica var. heilingensis, L. dahurica var. prostrata, L. dahurica var. pubescens, L. dahurica var. pumila, L. gmelinii f. genhensis, L. gmelinii f. hsinganica, L. gmelinii f. macrocarpa, L. gmelinii subsp. cajanderi, L. gmelinii subsp. genhensis, L. gmelinii subsp. prostrata, L. gmelinii var. cajanderi, L. gmelinii var. genhensis, L. gmelinii var. hsinganica, L. heilingensis, L. kamtschatica, L. komarovii, L. ledebourii, L. middendorfii, L. ochotensis, L. olgensis var. heilingensis, L. olgensis var. komarovii, L. pumila, Pinus kamtschatica, Pinus ledebourii
Roste v chladnějších oblastech severní polokoule v podobě opadavého stromy s řídkou kuželovitou korunou. Kmen bývá přímý. Větve vyrůstají v nepravidelných přeslenech, jsou rozkladité, v mládí 2tvárné, v 1. roce s jednoduchými listy, v následujících letech ve svazečcích. Borka je silná, rozpraskaná, v mládí stříbrošedá až šedohnědá, později hnědočervená až hnědá. Listy vyrůstají ve spirále ve svazečcích po 10 - 50ti ks, jsou přisedlé, na podzim žluté, jehlicovité, zploštělé, z obou stran mají stomatální pruhy a 2 pryskyřičné kanálky. Šištice se vytvářejí na vrcholu krátkých větví, samčí jsou samostatné, vejčitě válcovité, nažloutlé, samičí krátce stopkaté, zpravidla vzpřímené, narůžovofialovělé (i zelené), dozrávají 1. rokem, samčí šupiny kožovité, kulaté až dlouze obvejčité, semena jsou malá a okřídlená. Nejznámějším druhem je L. decidua.
Je vhodný pro bonsajové pěstování a dobře snáší řez. Může se z něj vytvořit i živý plot při hustotě vysazování 5ks na 1m. Mají radši stále vlhké hluboké hlinité půdy bohaté na živiny. Dobře snášejí výkyvy teplot a vyhovuje jim proudící vzduch. Nesnáší podmáčené půdy.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: