nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 431x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze západu Severní Ameriky. Dožívají se věku 700 - 800 let. Roste roztroušeně v jehličnatých lesích mezi ostatními stromy. Koruna je úzce kuželovitá, později okrouhlá. Dorůstá výšky do 75m při průměru kmene 3 - 3,5m. Dřevo má červenohnědou barvu. Kůra je v mládí hladká, světlehnědá, později nepravidelně rozbrázděná. Mladé větve jsou silnější, řídce ochlupené. Pupeny jsou válcovitě vejčité, červenohnědé, dlouhé do 8mm, drobné, tupé a zasmolené. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 5ti, jsou tuhé, mají délku 7 -10 (i 14)cm, šířku 0,9 - 2mm, mohou být mírně zkroucené, ohebné, modrozelené, na horni straně s bílými stomatálními proužky, okraj je jemně pilovitý, konec špičatý a na stromě vydrží 2 - 4 roky. Při báze je blanitá pochva délky až 2cm, která po 2 - 3 letech mizí. Samčí šištice jsou eliptickyválcovité, žluté, dlouhé až 1,5cm. Samičí šištice mají 1cm stopku, dozrávají 2. rokem, bývají ve svazečcích, převislé, před otevřením válcovité, později kopinatěválcovité až eliptickyválcovité, žlutohnědé, 25 - 50 (i 58)cm dlouhé, 8 - 11cm široké a jsou nejdelší na světě. Obsahují černá semena délky 1 - 2cm, šířky 1,5cm opatřená krátkým tupým křídlem šířky 2 - 3cm. Asi nejvyšším jedincem je exemlář v soukromé zahradě v Doubravčicích u Kostelce n. Černými lesy. Existuje vnitrodruhový taxon:
Synonyma: P. lambertiana subsp. martirensis, P. lambertiana var. martirensis, P. lambertiana var. minor, P. lambertiana var. purpurea, Strobus lambertiana
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
