karta rostliny zobrazena tento rok 431x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze západu USA a Mexika, u nás je pouze uměle vysazována. Dorůstá výšky 30 - 40 (i 72)m při průměru kmene až 2,5m v úzce kuželovitém habitu. Její koruna není příliš hustá. Borka je rezavohnědá, žlutohnědá až červenohnědá, na starých exemplářích až černá. Kořenový systém je bohatý, má i dlouhý kůlovitý kořen. Mladé větve jsou silné, nahnědlé nebo nazelenalé, holé, neojíněné, zimní pupeny jsou červenohnědé, vejčité, dlouhé do 2cm, hodně pryskyřičné. Jehlice jsou seskupené na koncích větví, jsou dlouhé 7 - 30cm, tuhé, žlutozelené nebo tmavězelené, vyrůstají ve svazcích po 3ks, v zimě žloutnou, vytrvávají 3 - 7let, jsou mírně zkroucené, pružné, ze všech stran se stomatálními řadami, konec špičatý, pochva má délku 1,5 - 3cm. Samčí šištice jsou elipticky válcovité, dlouhé 1,5 - 3,5cm, barvy žluté i červené. Samičí šištice mají pevný pichlavý osten, který vytrvává, tvar je před otevřením kuželovitě vejčitý, později široce vejčitý, délka je 5 - 15cm, barva červenohnědá nebo bleděhnědá a jsou přisedlé nebo téměř přisedlé. Semena jsou hnědá nebo žlutohnědá, obvykle tmavě flekatá, elipticky obvejčitá nebo vejčitá, dlouhá 3 - 9mm, mají 1,5 - 3cm křídlo nejširší na konci. Existují vnitrodruhové taxony:
Odolává teplotám do -26°C.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. beardsleyi, P. benthamiana, P. craigiana, P. engelmannii, P. jeffreyi var. ambigua, P. jeffreyi var. nigricans, P. nootkatensis, P. parryana, P. ponderosa f. crispata, P. ponderosa f. pendula, P. ponderosa subsp. benthamiana, P. ponderosa subsp. washoensis, P. ponderosa var. benthamiana, P. ponderosa var. nana, P. ponderosa var. nigricans, P. ponderosa var. parryana, P. ponderosa var. pendula, P. ponderosa var. washoensis, P. resinosa, P. sinclairiana, P. washoensis
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: