karta rostliny zobrazena tento rok 188x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze severu Severní Ameriky, u nás se uměle vysazuje. Dorůstá výšky 5 - 25 (i 27)m s průměrem kmene až 60cm ve vejčitém nebo nepravidelném habitu s nerovnoměrně zakulacenou nebo zploštělou korunou. Kmen je přímý nebo pokřivený. Borka má oranžovou až hnědočervenou barvu a je šupinatá. Mladé větve jsou oranžovočervené až červenohnědé, později šedohnědé, drsné, zimní pupeny jsou červenohnědé, vejčité, pryskyřičné a dlouhé 0,5 - 1cm. Jehličí vyrůstá ve 2četných svazečcích, na stromě zůstává 2 - 3 roky, je žlutozelené, zkroucené, dlouhé 2 - 5cm, široké 1 - 2mm, okraj je jemně pilovitý, stomatální řady jsou na obou stranách, konec špičatý, pochva má délku 3 - 6mm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 1 - 1,5cm, žluté až oranžové. Samičí šištice jsou téměř přisedlé nebo krátce stopkaté, po otevření vejčité, asymetrické, dlouhé 3 - 6cm a dozrává na podzim následujícího roku. Na stromě může zůstat i 20let. Semena jsou hnědá až téměř černá, zploštěle obvejčitá, šikmá, dlouhá 3 - 5mm, křídlo je dlouhé 1 - 1,2cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji sušší kyselé písčité nebo kamenité půdy. Odolává dobře mrazům.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. banksiana f. procumbens, P. divaricata, P. divaricata f. procumbens, P. hudsonica, P. rupestris, P. sylvestris var. divaricata
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: