nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 667x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Druhové jméno je odvozeno od města Alepo v Sýrii. Pochází ze suchých středozemních strání s přesahem po Afganistán. Patří mezi stálezelené rostliny. Rozrůstá se do šířky. Dorůstá výšky (6 -) 10 - 15 (i 25)m a šířky 10m. Koruna je ve stáří deštníkovitá nebo kulovitá, nerovnoměrně tence větvená. Kmen bývá zakřivený. Borka je stříbrošedá, později hnědočervená, rýhovaná a rozpraskaná. Větve jsou husté, v mládí široké 2 - 3mm, dlouhé, mírně ojíněné, bleděšedé až zelenohnědé, holé až jemně chlupaté, pupeny jsou vejčité, dlouhé 0,5 - 1cm, bez pryskyřice, šupiny jsou zpětně ohnuté. Úzké jehlice dlouhé až 6 - 12 (i 15)cm vyrůstající v párech jsou soustředěny na koncích výhonů, mají sytě zelenou barvu, na stromě zůstávají 2 roky, jsou seskupené ve svazečcích po 2 - 3ks, okraj je jemně pilovitý, pochvy jsou dlouhé 8mm a vytrvávají. Šišky vyrůstají po 1 - 3ks, mají 1 - 2cm stopku, odstávající nebo převislé, obvykle jsou rovné, ve 3. roce široce kuželovitě podlouhlé, dlouhé (5 -) 8 - 10 (i 15)cm, široké 4 - 6cm, červenohnědé až téměř žluté, obvykle na stromě dlouho vydrží, štítek šupin je kosočtvercovitý, hladký nebo svrasklý a plochý. Semena zrají 2. rokem a vysemeňují se 3. rokem, jsou načernalá, dlouhá 5 - 6 (i 7mm), křídlo je dlouhé 1,8 - 2,8cm a barva je červenohnědá. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje teplo. Vyhovují ji suché svahy a skály.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. abasica, P. abchasica, P. arabica, P. carica, P. ceciliae, P. colchica, P. genuensis, P. halepensis subsp. ceciliae, P. halepensis var. abasica, P. halepensis var. carica, P. halepensis var. ceciliae, P. halepensis var. genuensis, P. halepensis var. minor, P. hierosolimitana, P. hispanica, P. loiseleuriana, P. maritima, P. paroliniana, P. parolinii, P. penicillus, P. pseudohalepensis, P. saportae
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
