karta rostliny zobrazena tento rok 112x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste v Mexiku, Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a Nikaragui v podobě stromu. Koruna je otevřeně pyramidální, v dospělosti zakulacená. Dorůstá výšky 20 - 35 (i 50)m při průměru kmene 0,7 - 1m. Kmen je rovný, kulatý. Větve jsou vodorovné, bývají v přeslenech, v mládí dlouhé, štíhlé, pružné, mírně převisající. Borka je v mládí hladká, šedohnědá, později drsná, hluboce rýhovaná. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5ti ks, na stromech vydrží 2 - 2,5 roku, mají délku 20 - 35cm, široké 0,6 - 1,1mm, jsou bledě až modravě zelené, okraj je velmi jemně pilovitý, průduchy jsou ve 2 - 3 řadách na všech 3 stranách, pryskyřičné kanálky bývají 3 středové, pochvy jsou oranžovohnědé až šedé, dlouhé 1,5 - 3cm a vytrvávají. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 3 - 4cm, široké 5 - 8mm, růžovohnědé, mají šídlovitě kopinaté hnědé listeny. Samičí šištice vyrůstají po 3 - 4ks, v 1. roce jsou bleděhnědé, ve zralosti ve 2. roce mají 1 - 1,5cm stopky, tvar vejčitý až dlouze vejčitý, asymetrický, barva červenohnědá, délky 4 - 12cm, šířky 4 - 8cm. Semenných šupin bývá 100 - 160ks, jsou tenké a ohebné. Semena jsou tmavěhnědá, dlouhá 4 - 6mm, široká 3 - 4mm, křídla jsou světle žlutohnědá, dlouhá 1,6 - 2cm, široká 4 - 8mm a mají 6 - 8 děloh.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: P. douglasiana var. maximinoi, P. escandoniana, P. hoseriana, P. pseudostrobus var. tenuifolia, P. tenuifolia, P. tzompoliana
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: