karta rostliny zobrazena tento rok 212x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste na jihozápadě USA a v Mexiku. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 35m při průměru kmene až 60cm. Kmen je rovný. Koruna je nepravidelně okrouhlá. Borka je tmavěhnědá, v dospělosti hluboce brázditá. Větve jsou rovné až vystoupavé, mladé větve tlusté 1 - 2cm, barva světle šedohnědá, později tmavěhnědá a drsná, pupeny jsou vejčitěkuželovité, dlouhé až 2cm, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají po 3 (i 5)ti ve svazečku, na koncích větví jsou kartáčovitě seskupené, na stromu vydrží 2 roky, mají délku 2 - 4,5cm, šířku 2mm, barva je matně zelená, na obou stranách jsou stomatální pruhy, okraj je hrubě drobně pilovitý, konec kónicky šídlovitý, pochva má délku 3 - 4cm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 2,5cm, žluté až žlutohnědé. Samičí šištice dozrávají 2. rokem. Terminální bývají zakřivené, často asymetrické, kopnatěvejčité před otevřením později vejčité, dlouhé 11 - 14cm, barva je bledě hnědá, jsou téměř přisedlé nebo krátce stopkaté. Semena jsou bovejčitá, dlouhá 8 - 9mm, tmavěhnědá a mají až 2cm křídlo.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: P. apacheca, P. engelmannii subsp. blancoi, P. engelmannii var. blancoi, P. latifolia, P. macrophylla, P. macrophylla var. blancoi, P. mayriana, P. mayriana var. apacheca, P. ponderosa var. macrophylla, P. ponderosa var. mayriana
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: