karta rostliny zobrazena tento rok 27x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Japonska, Koreje a Číny. Dorůstá výšky 20 - 35m při průměru kmene 0,6 - 0,7 (i 1,5)m. Borka je načervenalá, oranžovohnědá, rezavá, šupinatě odlupčivá. Koruna je deštníkovitá. Mladé větve žluté nebo červenožluté, holé, pupeny tmavě červenohnědé, dlouze vejčité, mírně pryskyřičnaté. Jehlice jsou seskupeny po 2 ve svazečcích a mají délku 5 - 12 (i 15)cm, průřez je půlkulatý, konec špičatý, okraj drobně zubatý, průduchy jsou na všech stranách, pryskyřičných kanálky jsou 3 - 9 okrajových. Samčí šištice jsou malé a eliptické, světležluté nebo žlutohnědé. Samičí šištice jsou vzpřímené nebo převislé, krátce stopkaté, tmavě žlutohnědé nebo hnědožluté, vejčité nebo vejčitěkuželovité, dlouhé 3 - 7cm, široké 2,5 - 5cm, pukavé, seskupené po 2 -5ti ks v přeslenech. Dozrávají 2. rokem. Šupiny jsou široce kosočtvercovité, ve skupinách po 50ti ks. Semena jsou obvejčitě eliptická nebo vejčitá, dlouhé 3 - 7mm, široká 3mm, opatřená křídlem délky 1 - 2cm a šířky 5 - 7mm. Používá se pro bonsajové pěstování. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji suchá zima a léto s vysokým úhrnem srážek. Potřebuje písčitou nebo štěrkovou lehkou půdu.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. densiflora f. aurea, P. densiflora f. brevifolia, P. densiflora f. globosa, P. densiflora f. liaotungensis, P. densiflora f. nigricorticalis, P. densiflora f. oculus-draconis, P. densiflora f. pendula, P. densiflora f. sylvestriformis, P. densiflora f. umbraculifera, P. densiflora subsp. funebris, P. densiflora subsp. zhangwuensis, P. densiflora var. aurea, P. densiflora var. aureovariegata-pendula, P. densiflora var. brevifolia, P. densiflora var. funebris, P. densiflora var. globosa, P. densiflora var. liaotungensis, P. densiflora var. oculus-draconis, P. densiflora var. oculus-draconis-pendula, P. densiflora var. pendula, P. densiflora var. sylvestriformis, P. densiflora var. umbraculifera, P. densiflora var. zhangwuensis, P. funebris, P. japonica, P. scopifera, P. sylvestris subsp. densiflora, P. sylvestris var. sylvestriformis
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: