karta rostliny zobrazena tento rok 65x
poslední revize 21.02.2014
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste v Kalifornii. Dorůstá výšky 10 (i 15)m při průměru kmene až 50cm. Kmen je bohatě větvený. Koruna je hustá, v mládí úzce pyramidální, později zakulacená. Kůra je červenohnědá, nepravidelně rýhovaná, čtverečkovitě šupinatá. Větve jsou rozkladité až vystoupavé, vytrvávaji i u báze, v mládí jsou oranžovohnědé, později hnědé až šedohnědé, pupeny jsou vejčtié, bledě červenohnědé, dlouhé 4 - 5mm, mírně pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 4ks, vytrvávají 3 - 4 roky, mají délku 2 - 6cm, šířku 1 - 1,7mm, jsou zakřivené, zelené až modrozelené, celokrajné nebo drobně šupinatě zoubkované nebo jemně pilovité, konec je špičatý, horní strana bývá nápadně bělavá díky stomatálními pruhům a pochvy jsou dlouhé 5 - 6mm. Samčí šištice jsou vejčité, dlouhé 1cm, nažloutlé. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, jsou symetrické, před otevřením vejčité, po otevření široce vejčité až ploše kulovité, dlouhé 3 - 10cm, barvy světležlutohnědé, přisedlé nebo krátce stopkaté. Semena jsou obvejčitá, dl,ouhá 1,5cm, hnědá, bezkřídlá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: P. cembroides subsp. parryana, P. cembroides var. juarezensis, P. cembroides var. parryana, P. cembroides var. quadrifolia, P. juarezensis, P. llaveana, P. parryana, P. quadrifolia subsp. juarezensis
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: