karta rostliny zobrazena tento rok 245x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z pobřeží jižního Mexika, Guatemaly a Hondurasu. Dorůstá výšky 30 (i 45)m s průměrem kmene až 2m. Kmen je rovný. Vytváří kuželovitou až pyramidální řídkou korunu. Borka je tenká, hladká, v mládí šedá, později drsná, šedohnědá. Větve jsou dlouhé, štíhlé, spodní obvykle převislé, vyrůstají v přeslenech vodorovně a na konci jsou stočené vzhůru. Každý svazek jehlic obsahuje 5ks, stříbrné až modrozelené, dlouhé 10 - 18 (i 20)cm, svěšené, na spodní straně zelené, na horní sivozelené, okraj je pilovitý, mohou být mírně zkroucené, pryskyřičných kanálků bývá 2 - 4, pochvy jsou dlouhé 1,5 - 2,5cm a mají 5 - 7 oranžovohnědý nebo červenohnědých šupinek. Samčí šištice jsou seskupené na koncích větví, jsou vejčité až krátce válcovité, dlouhé 0,7 - 1cm, žluté, později oranžovohnědé. Samičí šištice bývají v přeslenu po 2 - 4ks, jsou mírně zakřivené, dlouhé 1,5 - 4cm, široké 7 - 15cm, semenných šupin je 100 - 1500, jsou krátké, ohebné, dlouhé 5 - 7cm. Délka šišek je 25 - 30 (i 45)cm a mají sklony být k zalité pryskyřicí. Semena jsou bleděhnědá s tmavými tečkami a křídlem délky 3 - 4cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Daří se ji i na větrem chráněných lokalitách. Odolává teplotám do -15°C.
Synonyma: P. ayacahuite subsp. neorecurvata, P. ayacahuite subsp. oaxacana, P. ayacahuite var. oaxacana, P. buonapartea, P. colorado, P. don-pedrii, P. durangensis, P. hamata, P. loudoniana var. don-pedrii
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: