nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 149x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Arizony, USA a z pohoří Sierra Madre Occidental v Mexiku. Dorůstá výšky až 30m při průměru kmene až 90cm (největší exemplář má výšku 34m a průměr kmene 1,5m). Dožívá se věku až 600let. Kmen je rovný, štíhlý. Koruna kuželovitá, později okrouhlá až nepravidelná. Kůra je šedá, později červenohnědá. Větve rozkladitě vystoupavé, v mládí štíhlé, světle červenohnědé, později šedé nebo šedohnědé, hladké, pupeny eliptické, červenohnědé, dlouhé 1cm, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5ti ks, vytrvávají 3 - 5 let, mají délku 4 - 9cm, šířku 0,6 - 1mm, mohou být mírně zkroucené, pružné, tmavězelené až modrozelené, na spodní straně bez stomatálních řad, horní strana je naopak díky nim bělavá, okraj je ostrý, celokrajný až jemně pilovitý, konec špičatý a pochva má délku 1,5 - 2cm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 0,6 - 1cm, světle žlutohnědé. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, jsou symetrické, před otevřením kopinatěválcovité, po otevření široce kopinatěválcovité, dlouhé 15 - 25cm, béžovohnědé až bledě žlutohnědé a mají až 6cm stopky. Semena jsou vejčitá, dlouhá 1 - 1,3cm, červenohnědá, prakticky bezkřídlá.
Synonyma: P. ayacahuite subsp. strobiformis, P. ayacahuite var. brachyptera, P. ayacahuite var. novogaliciana, P. ayacahuite var. strobiformis, P. bonapartea, P. novogaliciana, P. pseudostrobus, P. strobiformis subsp. carvajalii, P. strobiformis subsp. potosiensis, P. strobiformis var. carvajalii, P. strobiformis var. potosiensis
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
