nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 167x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Dorůstá velikosti 25 - 30 (i 47)m při průměru kmene až 1,2m. Kmen je rovný. Kořen je hluboký. Kůra je oranžovohnědá s hrubými podlouhlými šupinatými destičkami. Při požáru dobře izoluje, dokáží i odskakovat a tím chránit korunu. Koruna je zakulacená až okrouhlá. Mladé větve jsou oranžovohnědé, později tmavěhnědé, drsné, zimní pupeny stříbrobílé, vejčité, dlouhé 3 - 4cm. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 2 (i 3)ks, vytrvávají 2 roky, jsou žlutozelené, mírně zkroucené, dlouhé 20 - 45cm (při požáru se kroutí tak, aby byl chráněn koncový pupen), široké 1,5mm, stomatální řady jsou na všech stranách, okraj je jemně pilovitý, konec špičatý a pochva má délku 2 - 3cm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé 3 - 8cm, narůžovofialovělé. Samičí šištice jsou přisedlé (vzácně stopkaté), samostatné nebo v párech na koncí větví, tmavěhnědé, po otevření vejčitěválcovité, dlouhé 15 - 25cm, dozrávají 2. rokem. Obsahují světlehnědá semena, později s tmavými fleky, délka dosahuje 1cm a křídlo je dlouhé 3 - 4cm.
Odolává teplotám do -18°C.
Množí se semeny, která se na začátku po dobu 3 dní ponoří do vody o teplotě 3 - 5°C a následně se nechají vyklíčit v rašelinovém substrátu při teplotě 15 - 18°C.
Synonyma: P. australis, P. australis var. excelsa, P. australis var. filius, P. longifolia, P. palmieri, P. palustris subsp. neogigantea, P. palustris var. excelsa, P. taeda var. palustris
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
