nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 201x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z USA. Je označována jako nejdéle žijící dřevinu. Dožívá se věku i více než 5000let. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 16m při průměru kmene až 2m. Koruna je zakulacená nebo nepravidelná. Borka je červenohnědá, mělce až hluboce rýhovaná s tlustými nepravidelnými hranatými brázdami. Mladé větve jsou pokroucené, světle červenohnědé, později šedé až žlutošedé, drobně ochlupené, kartáčovitě olistěné, pupeny jsou vejčité a špičaté, světle červenohnědé, dlouhé 1cm, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají ve svazečku po 5ti ks, na stromě vydrží 10 - 30let, mají délku 1,5 - 3,5cm, šířku 0,6 - 1,2mm, barva je tmavě žlutozelená, má několik pryskyřičnatých skvrn, spodní strana bez středové rýhy, ale s 2ma pryskyřičnými pruhy, horní strana je díky průduchům bělavá, konec špičatý a pochva má délku 1cm. Samčí šištice válcovitě eliptické, dlouhé 0,7 - 1cm, růžovofialovočervené. Samičí šištico dozrávají 2. rokem, jsou symetrické, kopinatě válcovité, před otevření kulatá báze, po otevření kopinatěválcovité až úzce vejčité, dlouhé 6 - 9,5cm, růžovofialové, později červenohnědé. Semena jsou elipticky obvejčitá, dlouhá 5 - 8mm, světlehnědá, tmavočerveně skvrnitá s 1 - 1,2cm křídlem.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: P. aristata subsp. longaeva, P. aristata var. longaeva, P. balfouriana subsp. longaeva
ceny již od 41,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
