nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 471x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Pochází ze severovýchodu Turecka a ze západu Kavkazu. Dožívá se věku 600 - 700let. Po celý rok je zelená. Dosahuje výšky 60 - 80 (u nás 25 - 30)m při průměru kmene 1,5 - 2m a šířky 15m. V mládí má štíhlý kuželovitý tvar, který se se stárnutím mění ve sloupcový. Kořeny jsou hluboké. Borka má hladký povrch destičkovitě rozpukaný, šedohnědé barvy, v mládí je bílošedá. Větve jsou přeslenité, v mládí ochlupené nebo holé, žlutozelené, lesklé, pupeny vejčité, červenohnědé a bez pryskyřice. Jehlice jsou ploché, na konci vykrojené, 2 - 3cm dlouhé, 2 - 2,5mm široké, jsou husté, vyrůstající do všech stran, spodní jsou stočené do vodorovného směru ve hřebeni, na spodní straně jsou 2 bledé pruhy, horní strana je lesklá a u báze jsou štítovitě rozšířené. Samčí šištice jsou červené. Samičí šištice se vytvářejí na koncích větví, jsou válcovité, vzpřímené, dlouhé 20cm, široké 5cm, tmavěhnědé až hnědofialové, podpůrné šupiny ze šišky vyčnívají. Semena jsou dlouhá 0,8 - 1,2cm, křídlo je široké, nafialovělé nebo bleděhnědé. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje polostín, vlhkou úrodnou půdu. Nevadí ji znečištěné ovzduší a je mrazuvzdorná. Je citlivější na sucho.
Množí se semeny nebo řízky.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 4 - 9
Synonyma: A. leioclada, A. nordmanniana f. pendula, A. nordmanniana f. tortifolia, A. nordmanniana var. leioclada, A. pectinata var. leioclada, A. picea var. leioclada, Picea nordmanniana, Pinus abies var. nordmanniana, Pinus leioclada, Pinus nordmanniana, Pinus picea var. leioclada
ceny již od 24,00 Kč s DPHVšechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
