karta rostliny zobrazena tento rok 1452x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Pochází z horských oblastí Evropy, vždy rostla i v naší republice, ale její podíl na zalesnění se stále snižuje. Patří mezi stálezelené rostliny. Dosahuje výšky 40 - 60 (i 65)m, průměru kmene až 2m, šířky do 15m v kuželovém později válcovém tvaru se zaobleným vrcholem (občas nazývaným jako čapí hnízdo). Dožívá se 300 - 500let. Pod zemí vytváří mohutný kůlovitý kořen. Kůra je hladká, světle hnědá, ve stáří šupinovitá. Výhony vyrůstají na rozdíl od smrku vodorovně, jsou drsně ochlupené s nelepivými rezavými nepryskyřičnými vejčitými pupeny na konci. Jehlice vytrvávají 8 - 11let, jsou dlouhé 1,5 - 3 (i 3,5)cm, široké 1,5 - 2mm, mají lesklou tmavězelenou barvu, na rubu mají 2 bílé podélné proužky, konec bývá mírně vykrojený a báze rozšířená. Na spodních větvích jsou 2řadě hřebenitě uspořádané do plochy. Samčí šištice jsou převislé a mají žlutou, namodralou, fialovou nebo červenou barvu, délku 3cm. Samičí jsou válcovité, zelené, později nafialovělé až tmavěhnědé, svislé a přecházejí ve vzpřímené hnědé válcové šišky dlouhé 10 - 15 (i 30)cm s průměrem 3 - 5cm. Po jejich opadu zůstává na stromě tzv. vřeteno, takže na zemi nikdy nenajdete jejich šišky. Semena jsou obvejčitá, načervenalá, dlouhá 0,7 - 1cm a mají 2x delší křídlo. Plodné roky jsou nepravidelné v rozmezí 2 - 6ti let. Dřevo neobsahuje pryskyřici. Používá se ve stavebnictví, zejména v dolech pro tvorbu vzpěr (při zlomení vydávají charakteristický zvuk). Asi největší exemplář v Evropě roste v Bosně v národním parku Sutjeska, která dosahuje výšky 65m. U nás byla největším jedincem "jedle knížete Josefa" u Vyššího Brodu, která má výšku 50m a obvod kmene 6,5m. V současné době její místo přebrala jedle rostoucí u silnice z Karlovy Studánky do Ludvíkova pod Pradědem s obvodem kmene 4,4m. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji smíšené jehličnaté lesy s vlhčí a hlubší vápenitou půdou v teplejších oblastech. Je dobrý zdrojem dřeva. Roste ve výškách 400 - 900m nad mořem. Největší exempláře mají až 45m3 dřeva. Nemá ráda zamokřenou půdu a špatně snáší silné mrazy.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 6 - 9
Synonyma: A. alba f. pendula, A. alba subsp. apennina, A. alba subsp. pardei, A. alba var. brevifolia, A. alba var. pardei, A. alba var. podolica, A. argentea, A. baldensis, A. candicans, A. chlorocarpa, A. duplex, A. metensis, A. miniata, A. minor, A. nobilis, A. pardei, A. pectinata f. pendula, A. pectinata var. pendula, A. pectinata var. pendula-gracilis, A. rinzii, A. taxifolia, A. tenuirifolia, A. vulgaris, Peuce abies, Picea kukunaria, Picea metensis, Picea pectinata, Picea pyramidalis, Picea rinzi, Picea tenuifolia, Pinus abies var. leioclada, Pinus abies var. pectinata, Pinus baldensis, Pinus heterophylla, Pinus lucida, Pinus nobilis, Pinus pectinata, Pinus picea
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: