Listnáče :
Magnoliopsida /
Rosales /
Rosaceae
/ Padus
Roste v Kanadě a USA v podobě stromu se široce rozložitou vejčitou korunou anebo jako široce vystoupavý keř s nepravidelným habitem. Dorůstá výšky 5 - 15cm. Větve jsou v dolní části vodorovné až mírně převislé, v mládí holé, hnědozelené, později šedohnědé. Listy jsou obvejčité až eliptické, dlouhé 2 - 12cm, zašpičatělé, báze kulatá, okraj hustě pilovitý, tmavězelené, na spodní straně modrozelené nebo šedozelené, žilnatina bývá načervenalá a řapíky jsou červené, s 2 - 6ti žlázami, dlouhé 1 - 2,5cm. Květy jsou bílé, v průměru mají 0,6 - 1,3cm, seskupené do převislých 6 - 15 (i 20)cm hroznů, kalich je široce zvonkovitý, kališní lístky krátce 3úhlé, korunní okrouhlé, velké 3 - 4mm a tyčinek má 25. Plodem je kulovitá peckovice velikosti 0,6 - 1cm v barvě červené, později růžovofialové až černé. Pecky jsou hladké a špičaté. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Canada Red' - výška do 4m; listy zelené, později tmavě červenohnědé
- var. demissa/subsp. demissa/Prunus demissa - Washington až Kalifornie; široce vystoupavý nepravidelně řídký keř; výška do 3m; větve a květenství holé i ochlupené; listy dlouhé 5 - 9cm, vejčité až obvejčité, zašpičatělé, báze kulatá až mírně srdčitá, spodní strana bývá ochlupená, řapíky mají 2 žlázky; plodem je tmavěčervená peckovice
- 'Duerinckii' - listy široce eliptické
- 'Leucocarpa' - plody žluté, nahnědlé
- var. melanocarpa/Prunus virginiana subsp. melanocarpa/P. virginiana 'Melanocarpa'/Prunus melanocarpa/P. melanocarpa - Skalisté hory až Kalifornie; široce vystoupavý nepravidelně řídký keř; výška 3m; větve v mládí hladké; listy menší, tlustší, z obou stran holé, řapíky bez žláz, okraj přitiskle až dovnitř zubatý; květy bílé, seskupené do vzpřímených hroznů; plody téměř černé
- 'Nana' - zakrslý habitus; výška do 1m
- 'Pendula' - široce až ploše polokulovitý keř; výška 3m; větve horizontální, obloukovitě převislé
- 'Shubert'/'Schubert'/Prunus virginiana 'Schubert' - kuželovitý až široce oválný pravidelný habitus; výška 8 - 10m, šířka 4 - 8m; listy zelené, později tmavěfialové až hnědé; květy drobné, bílé, seskupené do hustých hroznů
- 'Xanthocarpa' - široce vystoupavý nepravidelně řídký keř; výška 3m; plody žluté
Vyhovují ji vlhčí i vápenité půdy na plném slunci nebo v polostínu. Nemá ráda sucho a sůl.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. nana, P. rubra, Prunus nana, Prunus rubra, Prunus serotina, Prunus virginiana
Roste v Severní Americe a východní Asii v podobě keře nebo stromu. Listy jsou střídavé, jednoduché, obvejčité až široce eliptické, pilovité. Květy jsou 5tičetné, drobné, bílé nebo narůžovělé, obvykle seskupené do převislých bohatých hroznů a semeníky jsou holé. Plodem je malá kulovitá až vejčitá tmavá peckovice, pecky jsou malé, kulovité. Plody jsou mírně jedovaté.
Vyhovují ji hluboké dobře propustné půdy bohaté na živiny a světlé.
Množí se semeny, které musí projít strafitikací, očkováním, hřížením anebo zelenými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Rosaceae (Růžovité)
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje