karta rostliny zobrazena tento rok 1120x
poslední revize 11.11.2010
Kaktusy : Magnoliopsida / Caryophyllales / Cactaceae / Eriosyce
Tělo kaktusu má šedozelenou barvu. Na koncích žeber vyrůstají černé trny, které ve stáří šednou. Vršek je tvořený bílou vlnou. Kvete žlutými květy. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Echinocactus islayensis, Echinocactus lindleyi, Echinocactus molendensis, Islaya bicolor, Islaya brevicylindrica, Islaya copiapoides, Islaya copiapoides var. chalaensis, Islaya copiapoides var. pseudomollendensis, Islaya divaricatiflora, Islaya flavida, Islaya grandiflorens, Islaya grandiflorens var. spinosior, Islaya grandiflorens var. tenuispina, Islaya grandis, Islaya grandis var. brevispina, Islaya grandis var. neglecta, Islaya islayensis, Islaya islayensis var. copiapoides, Islaya islayensis var. minor, Islaya krainziana, Islaya maritima, Islaya minor, Islaya minuscula, Islaya molendensis, Islaya mollendensis, Islaya paucispina, Islaya paucispina var. copiapoides, Islaya paucispina var. curvispina, Islaya paucispinosa, Islaya roseiflora, Islaya unguispina, Malacocarpus islayensis, Malacocarpus molendensis, Neoporteria bicolor, Neoporteria islayensis, Neoporteria islayensis f. brevicylindrica, Neoporteria islayensis f. brevispina, Neoporteria islayensis f. grandiflorens, Neoporteria islayensis f. minor, Neoporteria islayensis f. molendensis, Neoporteria islayensis f. spinosior, Neoporteria islayensis var. copiapoides, Neoporteria islayensis var. divaricatiflora, Neoporteria islayensis var. grandis, Neoporteria krainziana, Neoporteria lindleyi, Neoporteria lindleyi f. curvispina, Parodia islayensis, Parodia minor
Roste v Andách Čile, Argentiny a Peru.
Vyžaduje minimální zálivku, výborně propustný písčitý substrát s dokonalou drenáží a s vysokým obsahem minerálů. Přezimuje na světle v teplotách blížících se k 0°C.
Množí se semeny, ale je to velmi obtížné.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Pro Čechy je to velmi známá čeleď, přestože u nás kaktusy nerostou. Také mezi významnými botaniky-kaktusáři se vyskytuje jedno české jméno a to Alberto Vojtěch Frič 1882 - 1944 (o jeho cestách vyšel také komix v ABC v rámci cyklu Lovci zelených pokladů). Mnoho evropských sbírek je založeno na semenech dovezených českými dělníky, kteří do Ameriky jezdily na montáže. Některé druhy byly dokonce díky těmto zásilkám zachráněny před vyhynutím. Podle různých taxonomických pojetí existuje 120 - 220 rodů.
Název pochází z řečtiny. Vyskytují se především v Jižní a Severní Americe. Díky lidem se však rozšířily na všechny kontinenty. Patří mezi sukulenty. Většině z nich vyhovuje prostředí polopouště a stepy. Méně pak pouště a 1/20 dokonce na deštné pralesy s druhy epifyticky rostoucími na stromech, kterým vyhovuje rosení - např. Rhipsalis (Věšák). Z westernů lidi znají hlavně veliké několikametrové obry. Většina druhý ale nepřerůstá výšku 20cm. Celkový rozptyl je pak od 5mm po 15m. Vysoké druhy pak slouží často ptákům pro vybudování si hnízda jako náhražka dutin ve stromech. Člověk kaktusy kromě okrasné hodnoty využívá také v potravinářském průmyslu zejména k výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů.
Typickým znakem kaktusu je areola, což je zakrnělá postranní větev. Listy jsou pak přetvořené v trny, které slouží jednak k odrazení zvířat k jejich poškození, ale vytvářejí také alespoň nějaký stín. Druhy které naopak rostou ve vysokých polohách jsou ochlupené. Povrch (kutikula) je velmi tuhý, aby dokázal odolávat ostrému sluníčku a teplu a zabraňoval tak odpařování vody. Květy jsou u kaktusů obzvláště krásné. Mohou nabývat různých barev. Například rod Mammillaria je známý tím, že květy vyrůstají na koncích stonků kolem dokola ve věnečcích. Dále asi každý bude znát vánoční kaktus.
Podle místa výskytu vyplývá, že většině kaktusů vyhovuje mírná zálivka, dobře propustný písčitý substrát (je ovšem nutné do něj dodávat minerály v hnojivu) a plné slunce. Na zimu snížit teplotu na 5 - 10°C a nezalévat vůbec. Tato fáze je většinou nutná k tomu, abyste rostliny donutily ke květu.
Množí se drobnými semeny nebo řízkováním. Oblíbené je také roubovaní. (Komerčně nabízené roubovance se mi zdají být ovšem kýčovité, což prezentuji čistě jako můj osobní názor.)
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: