Subtropické popínavé a převislé :
Magnoliopsida /
Dipsacales /
Caprifoliaceae
/ Lonicera
Roste v Číně, Kazachstánu a Turkestánu v podobě vzpřímeného keře. Dorůstá výšky 2 - 3m. Větve jsou vzpřímené, v mládí žláznatě ochlupené, načervenalé, později žlutohnědé, holé, zimní pupeny mají několik párů šupin. Listy jsou okrouhle vejčité až vejčitě eliptická (vzácně podlouhlé), dlouhé 1,5 - 6,5cm, široké 1,2 - 2,5cm, modrozelené, papírovité, na spodní straně krátce ochlupené, horní strana hustě přitiskle ochlupená, báze zaoblená až uťatá, okraj bývá nepravidelně zvlněný, dlouze brvitý, konec špičatý nebo tupý a řapíky jsou dlouhé 3 - 5mm. Kvete v paždí neb na bázi větví v párech, stopky mají dlouhé 0,3 - 2cm, listeny jsou vejčité nebo vejčitě kopinaté, dlouhé 5 - 9mm, obě strany žláznatě ochlupené, na spodní straně hustěji, okraj brvitý, konec špičatý, kališní trubky oddělené, žláznatě ochlupená, koruna nažloutlá, velká 1,2 - 1,5cm, na vnější straně drobně žláznatě ochlupená, 2pyská, trubka dlouhá 6mm, horní pysk velký 7 - 8mm, spodní odstálý nebo mírně ohnutý, velký 8mm. Plodem je červená (i oranžovočervená) kulovitěeliptická bobule o průměru 5 - 8mm, semena jsou žlutohnědá, podlouhlá, eliptická, dlouhá 2,5 - 3mm. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. hirtipes - Turkestán, Altaj; větve a řapíky hustě štětinatě ochlupené; listy z obou stran drsně ochlupené, široce vejčité, dlouhé 3 - 5cm; semeníky bývají ochlupené
- var. pilosiuscula - Altaj; větve a řapíky ochlupené a řídce štětinaté, obvykle žláznaté; listy vejčité až eliptické, dlouhé 2 - 4cm, horní strana řídce ochlupená, spodní holá nebo ochlupená pouze na žilnatině; koruna bývá holá včetně semeníku
- var. saravshanica - Uzbekistán; větve jemně ochlupené až řídce štětinaté; listy vejčité až eliptické, otupělé, dlouhé 1,5 - 2,5cm, na spodní straně hustě šedě plstnaté
Synonyma: Caprifolium altmannii, Caprifolium tenuiflorum, L. altmannii f. tenuiflora, L. tenuiflora
Roste zejména v Asii v podobě opadavého (i stálezeleného) vzpřímeného, ovíjivého až plazivého keře nebo polokeře, někdy i nízké stromu. Dorůstá výšky 3 - 4m. Větve jsou duté, přerušované pouze dření. Listy jsou vstřícné, někdy přeslenité, krátce řapíkaté, papírovité až kožovité, celokrajné, vzácně zubaté nebo dělené. Květy jsou 5tičetné, 2pyské, vzácně pravidelné, tyčinek 5, jsou seskupené v úžlabních vidlanech nebo hlávkách anebo 3 - 6tičetných lichopřeslenech, koruna bývá dlouze nebo krátce trubkovitá, zvonkovitá, válcovitá nebo nálevkovitá, barva bílá, žlutá, červená nebo růžově červená. Plodem je bobule s několika semeny v barvě červené, modro černé nebo černé. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Caprilia Ever'/'Inov 42' - L. henryi x L. japonica 'Aureoreticulata'; výška 2,5 - 3m, šířka 2m; listy zelené, odolné; květy malé, seskupené, poupě fialové, květ žlutooranžový, vonný; plody tmavěmodré, dlouho vytrvávající; dobře snáší zimu
- 'Freedom' - výška do 3m; listy namodralé; květy bílé, narůžovělé; plody červené
- 'Hedge King' - vzpřímený, okrouhlý; výška do 1,5m, šiřka 1m; listy našedlé; květy bílé až žluté; plody červené
- 'Hidcote' - listy světlešedé, opadavé; květy tmavé oranžovočervené
- 'Honey Baby' - kříženec L. periclymenum 'Belgica Select' a L. japonica 'Halliana'; mírně ovíjivý křovinatý keř; výška do 2m; květy bílé, béžovožluté až oranžovožluté, poupata červenorůžovofialová; plody červené
- 'Mandarin' - kříženec L. tragophylla a L. x brownii 'Dropmore Scarlet'; výška do 6m; větve narůžovofialovělohnědé; listy v mlátí tmavě měďnatě hnědé, později tmavězelené, dlouhé 5cm, široké 3cm; květy oranžovožluté, na vnější straně červenooranžové, uvnitř žlutooranžové, dlouze trubkovité, dlouhé až 7cm; plody nevytváří
- 'Sherlite'/'Harlequin' - opadavý ovíjivý keř; výška do 8m; listy eliptické až podlouhlé, dlouhé 7cm, obvykle celokrajné, někdy zpeřeně laločnaté, matně zelené s až šedozeleným úzkým béžovobílým okrajem; květy světlé, na vnější straně narůžovofialovělé, béžové až nažloutlé uvnitř
- 'Simonet' - kříženec L. x brownii 'Dropmore Scarlet' x L. dioica var. glaucescens; husté bohaté květenství v barvě oranžovočervené
Nejsou náročné na stanoviště a nemají speciální nároky na půdu. Mohou se vysazovat na slunce i do stínu, kde stín je lepší varianta. Dobře snáší řez. Květy na keřích vydrží po dlouhou dobu a krásně voní. Je vhodný pro tvorbu živých plotů.
Množí se semeny, dřevitými řízky anebo hřížením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Pokojové rostliny. 6. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-566-4
- Nowak, B., Schulz, B. Tropické plody. 2. vydání. Přel. I. Kadlecová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 240 s. ISBN 80-242-1653-1
- Rohwer, J. G. Tropické rostliny. 2. vydání. Přel. L. Helebrant. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 288 s. ISBN 80-242-1652-3
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje