karta rostliny zobrazena tento rok 584x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Larix
Roste na severních plání Severní Ameriky v podobě stromu s úzkou řídkou korunou. Dorůstá výšky 18 - 25m při průměru kmene do 60cm. Borka je šedá, hladká, později hnědočervená, šupinatá a vnitřní vrstva červenorůžovofialová. Větve vyrůstají vodorovně až mírně vystoupavě a pupeny jsou tmavě červené. Listy jsou jehlicovité, kýlnaté, světle modře zelené, dlouhé 1 - 3cm a široké 0,5 - 0,8mm. Samičí šištice jsou dlouhé 1 - 2cm, široké 0,5 - 1cm, mívají zpravidla zahnutou stopku délky 2 - 5mm, mohou být přisedlé, mají 10 - 30 celokrajných šupin, listeny jsou hrotité, mají až 1mm dlouhou osinu, v mládí tmavě červené až fialové, později žlutě hnědé. Semena má velikost 2 - 3mm a křídlo délku 4 - 6mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje stále vlhkou půdu a je velmi otužilý.
klimatická USDA zóna: 2 - 8
Synonyma: Abies microcarpa, L. alaskensis, L. americana, L. americana var. incurva, L. americana var. prolifera, L. americana var. rubra, L. intermedia, L. laricina f. depressa, L. laricina f. lutea, L. laricina f. parvistrobus, L. laricina subsp. alaskensis, L. laricina var. alaskensis, L. laricina var. americana, L. laricina var. lutea, L. laricina var. parvistrobus, L. microcarpa, Pinus intermedia, Pinus laricina, Pinus larix var. alba, Pinus larix var. americana, Pinus larix var. nigra, Pinus larix var. rubra, Pinus microcarpa
Roste v chladnějších oblastech severní polokoule v podobě opadavého stromy s řídkou kuželovitou korunou. Kmen bývá přímý. Větve vyrůstají v nepravidelných přeslenech, jsou rozkladité, v mládí 2tvárné, v 1. roce s jednoduchými listy, v následujících letech ve svazečcích. Borka je silná, rozpraskaná, v mládí stříbrošedá až šedohnědá, později hnědočervená až hnědá. Listy vyrůstají ve spirále ve svazečcích po 10 - 50ti ks, jsou přisedlé, na podzim žluté, jehlicovité, zploštělé, z obou stran mají stomatální pruhy a 2 pryskyřičné kanálky. Šištice se vytvářejí na vrcholu krátkých větví, samčí jsou samostatné, vejčitě válcovité, nažloutlé, samičí krátce stopkaté, zpravidla vzpřímené, narůžovofialovělé (i zelené), dozrávají 1. rokem, samčí šupiny kožovité, kulaté až dlouze obvejčité, semena jsou malá a okřídlená. Nejznámějším druhem je L. decidua.
Je vhodný pro bonsajové pěstování a dobře snáší řez. Může se z něj vytvořit i živý plot při hustotě vysazování 5ks na 1m. Mají radši stále vlhké hluboké hlinité půdy bohaté na živiny. Dobře snášejí výkyvy teplot a vyhovuje jim proudící vzduch. Nesnáší podmáčené půdy.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: