karta rostliny zobrazena tento rok 18x
poslední revize 31.10.2024
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Larix
Pochází ze západní Sibiře, ale roste i v Číně a Mongolsku. Dožívá se až 400let. Roste v podobě stromu s kuželovitou korunou. Dorůstá výšky 24 - 30 (i 40)m při průměru kmene 0,8 - 1,15m. Borka je tmavě šedá až tmavěhnědá, drsná, podélně rýhovaná. Větve nejsou v mládí převislé, jsou žluté až žlutošedé, ochlupené, pupeny jsou prakticky kulaté nebo kuželovité a pryskyřičnaté. Listy jsou jehlicovité, na spodní straně kýlnaté, špičaté nebo tupé a dlouhé 2 - 5cm. Samičí šištice růžovofialové až červenohnědé (i zelené), později světle hnědé nebo růžově fialově hnědé, vejčité, dlouhé 2,5 - 4,5cm, široké 2 - 3,5cm, mají 25 - 40 semenných vejčitých až úzce kosočtvercových šupin délky 1,5 - 2cm, šířky 1 - 1,8cm s tupým vrcholem, listeny jsou fialové, mírně kopinaté a nevyčnívají. Semena jsou bledě hnědá, zkoseně obvejčitá a dlouhá 1 - 1,5cm včetně křídla. Existují vnitrodruhové taxony:
Synonyma: L. altaica, L. decidua subsp. sibirica, L. decidua var. rossica, L. decidua var. russica, L. decidua var. sibirica, L. europaea, L. europaea var. russica, L. europaea var. sibirica, L. russica, L. sibirica f. pendula, L. sibirica var. hybrida, L. sibirica var. viridis, Pinus larix var. russica, Pinus pseudolarix
Roste v chladnějších oblastech severní polokoule v podobě opadavého stromy s řídkou kuželovitou korunou. Kmen bývá přímý. Větve vyrůstají v nepravidelných přeslenech, jsou rozkladité, v mládí 2tvárné, v 1. roce s jednoduchými listy, v následujících letech ve svazečcích. Borka je silná, rozpraskaná, v mládí stříbrošedá až šedohnědá, později hnědočervená až hnědá. Listy vyrůstají ve spirále ve svazečcích po 10 - 50ti ks, jsou přisedlé, na podzim žluté, jehlicovité, zploštělé, z obou stran mají stomatální pruhy a 2 pryskyřičné kanálky. Šištice se vytvářejí na vrcholu krátkých větví, samčí jsou samostatné, vejčitě válcovité, nažloutlé, samičí krátce stopkaté, zpravidla vzpřímené, narůžovofialovělé (i zelené), dozrávají 1. rokem, samčí šupiny kožovité, kulaté až dlouze obvejčité, semena jsou malá a okřídlená. Nejznámějším druhem je L. decidua.
Je vhodný pro bonsajové pěstování a dobře snáší řez. Může se z něj vytvořit i živý plot při hustotě vysazování 5ks na 1m. Mají radši stále vlhké hluboké hlinité půdy bohaté na živiny. Dobře snášejí výkyvy teplot a vyhovuje jim proudící vzduch. Nesnáší podmáčené půdy.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Napadá mě několik variant: málo nebo naopak hodně vody anebo jste jej špatně zasadil, kořenový bal nemá dostatečný styk s půdou a prakticky je stále jako v květináči s nedostatkem vody. Dřeviny se obecně doporučují před zasazením nechat cca hodinu ve vodě, pak alespoň trochu rozčísnout bal a po zasazení okolní zeminu pořádně ušlápnout, aby došlo ke styku původního balu s okolní hlínou.