karta rostliny zobrazena tento rok 30x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Cupressaceae / Juniperus
Roste v Japonsku v podobě dvoudomého vzpřímeného keře nebo stromu. Dorůstá výšky 1 - 3 (i 13)m. Větve jsou vystoupavé až vodorovné, v mládí hnědé a vystoupavé. Listy jsou osinaté, na konci měkké, tupé, dlouhé 0,7 - 1,4cm, široké 1 - 2mm, mají 2 bílé stomatální pruhy a spodní strana je bledězelená. Samčí šištice jsou eliptické, žlutozelené, dlouhé 3 - 4mm, široké 2mm; samčí šištice jsou krátce stopkaté, kulovité, hnědorůžovofialové, v průměru mají 8 - 9mm, dozrávají až 3. rokem a obsahují 3 vejčitá kýlnatá hnědá semena délky 5mm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: J. triangularis
Roste na severní polokouli v podobě dlouhověkého stálezeleného zpravidla dvoudomého keře nebo stromu. Habitus může být sloupovitý, rozkladitý i poléhavý. Dřevo je velice tvrdé a narůžovělé. Listy jsou jehlicovité pichlavé nebo šupinaté. Plodem jsou modře černé nebo načervenalé bobule, kterým se říká jalovička. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná půda. Hostiteli rzi hrušňové jsou druhy: J. sabina, J. x media, J. chinensis, J. scopulorum a občas i J. virginiana. Naopak hostiteli rzi hrušňové nejsou: J. communis, J. conferta, J. horizontalis, J. procumbens a J. squamata.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Čeleď se dále dělí na podčeledě:
Existuje 27 - 30 rodů se 130 - 140 druhy. Rostou v podobě opadavých, poloopadavách nebo stálezelných stromů či keřů. Dorůstají výšek 1 - 116. Barva borky bývá oranžovohnědá až červenohnědá. Listy vyrůstají buď ve spirále v párech natočených vzájemě o 90° nebo křížem po 3 nebo 4. Semenné šišky jsou buď dřevité nebo kožovité (kuličky jalovce). Mezi nejznámější zástupce patří: Cypřiš, Jalovec a Zerav/Tůje.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: