karta rostliny zobrazena tento rok 395x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Cupressaceae / Juniperus
Roste od jihovýchodní Evropy po Írán v podobě stromu (i rozkladitého keře) s kuželovitým, později asymetrickým habitem. Dorůstá výšky 20 - 25m při průměru kmene 1,5 - 2,5m. Větve jsou vystoupavé až rozkladité, menší větve jsou až převislé a průměru 0,8mm. Borka je hladká, papírově vločkovitá, našedlá až hnědočervená, později vláknitá, brázditá, odlupující se v pruzích a barvy růžovofialovohnědé až hnědočervené. Listy na mladých exemplářích jsou jehlicovité, ostré, dlouhé 0,8 - 1cm, široké 1mm, na spodní straně kýlnaté, na starších exemplářích šupinovité, střechovitě uspořádané, kopinaté, obkopinaté nebo kosočtvercovité, zelené až žlutozelené, dlouhé 0,6 - 1,1mm a široké 0,4 - 0,8mm. Samčí šištice jsou bohaté, žlutozelené, dlouhé 3 - 4mm, široké 2 - 3mm, samičí šištice také bohaté, široké 1 - 1,2cm, růžovofialovozelené až modré, později tmavě růžovofialové, kulovité, obsahují (3 -) 4 - 6 žlutých až hnědočervených semen délky 4 - 6mm a šířky 3 - 4mm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Vyhovují mu skalnatá místa. Není mrazuvzdorný.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: J. aegaea, J. excelsa f. stricta, J. excelsa var. depressa, J. excelsa var. pendula, J. excelsa var. stricta, J. foetida var. excelsa, J. isophyllos, J. lasdeliana, J. lycia, J. olivieri, J. perkinsii, J. religiosa, J. sabina, J. sabina var. excelsa, J. sabina var. taurica, J. sabinnna var. excelsa, J. stricta, J. taurica, J. venusta, Sabina excelsa, Sabina isophyllos, Sabina olivieri, Sabina religiosa
Roste na severní polokouli v podobě dlouhověkého stálezeleného zpravidla dvoudomého keře nebo stromu. Habitus může být sloupovitý, rozkladitý i poléhavý. Dřevo je velice tvrdé a narůžovělé. Listy jsou jehlicovité pichlavé nebo šupinaté. Plodem jsou modře černé nebo načervenalé bobule, kterým se říká jalovička. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná půda. Hostiteli rzi hrušňové jsou druhy: J. sabina, J. x media, J. chinensis, J. scopulorum a občas i J. virginiana. Naopak hostiteli rzi hrušňové nejsou: J. communis, J. conferta, J. horizontalis, J. procumbens a J. squamata.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Čeleď se dále dělí na podčeledě:
Existuje 27 - 30 rodů se 130 - 140 druhy. Rostou v podobě opadavých, poloopadavách nebo stálezelných stromů či keřů. Dorůstají výšek 1 - 116. Barva borky bývá oranžovohnědá až červenohnědá. Listy vyrůstají buď ve spirále v párech natočených vzájemě o 90° nebo křížem po 3 nebo 4. Semenné šišky jsou buď dřevité nebo kožovité (kuličky jalovce). Mezi nejznámější zástupce patří: Cypřiš, Jalovec a Zerav/Tůje.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: