Ořechy a kaštany :
Magnoliopsida /
Fagales /
Juglandaceae
/ Juglans
ceny již od 383,90 Kč s DPH
Roste od Malé Asie až po Himálaj v podobě opadavého větrosnubného stromu. Dorůstá výšky (10 -) 20 - 25 (i 30)m a do šířky 10 - 20m. Borka je hladká, rozpraskaná, šedé barvy. Větve jsou v mládí sivozelené až šedohnědé, terminální pupeny řídce plstnaté a dlouhé 6 - 7mm. Listy jsou dlouhé 20 - 40 (i 45)cm, lichozpeřené, tvořené z 5 - 9 (i 13)ti lístků, vlastní lístky jsou tmavě zelené, vejčité až obvejčité, špičaté a dlouhé (5 -) 6 - 15cm. Kvete v převislých jehnědách barvy žlutozelené, samčí jsou delší, dlouhé (7 -) 10 - 11 (i 12)cm, široké 1 - 2cm a samičími je kratší klas délky do 5cm v počtu 2 - 5ks. Vlastní plod světlehnědé barvy velkosti 3 - 5cm je pak ukrytý v hladkém kožovitém obalu. Začnou se vytvářet nejdříve po 10ti letech. Obsahují vodu, olej, bílkoviny, Ca, P a Fe. Z vitamínů jsou zastoupeny A, B1, B2 a P, malé množství C. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. acuta - ořech ostře špičatý se širokou základnou
- 'Adspersa' - listy bíle skvrnité a pruhované, občas i mladé větve
- 'Apollo' - mladé větve i pupeny hnědozelené, pupeny kulovité; listy tvoří 5 - 7 lístků; plody polopapíráky délky 4,3 - 4,4 x 3,7 - 3,9 x 3,5 - 3,6cm; jádro světle žluté; středně raný, plodnost středně velká až velká
- 'Bartheriana' - ořechy mandlovitého tvaru
- 'Bohumil' - plody polopapíráky, středně velké až velké, chutné, skořápka slabá až střední; rychlý růst; raný až středně raný, plodnost střední
- 'Buchlov' - větve světle hnědozelené, pupeny kulovité až protáhlé, šedohnědé; listy tvoří 5 - 7 lístků, v mládí světlezelené až nažloutlé, později zelené; plody polopapíráky, dlouhé 4,2 - 4,4
- var. carinata - ořech má silný tlustý okraj a díky tomu je špatně luštitelný
- var. connata - malý tvrdý tlustostěnný kamenáč
- 'Corcyrensis' - listy dlouhé 50 - 60cm, vrcholové 3 dlouhé 20cm, široké 12cm, krátce řapíčkaté, ostatní výrazně menší, bledě zelené, lesklé
- var. cylindrica - ořech válcovitý, skořápka polotvrdá
- var. durissima - velké tlustostěnné tvrdé kamenáče
- 'Franquette' - pozdní kvetení, plody jakostní
- subsp. falax (Ořešák královský klamný) - Čína, Himálaj, Írán, Afganistán, Indie; listy tvoří 2 - 4 páry vejčitých špičatých až tupých drobně vroubkovaných lístků; plody kulovité, nahnědlé, má hladkou tlustou skořápku bez vnitřních přepážek
- var. fertilis - polopapíráky, 7 - 28 plodů v hroznu
- 'Heterophylla' - habitus s užší korunou ve spodní části; listy mají 30cm dlouhé řapíky, čepel tvoří 5 - 9 úzkých asymetricky zubatých až laločnatých lístků
- f. heterophylla - (odlišný od 'Heterophylla'), středně velký, hustěji větvený; listy asymetricky lichozpeřené, lístky kopinaté, špičaté (i mírně laločnaté)
- f. joannis - pozdní rašení
- 'Jupiter' - větve v mládí šedohnědé (i plstnaté), pupeny kulovité, tmavěhnědé; listy tvoří 5 - 7 lístků v barvě světlezelené, načervenalé, později tmavězelené; plody polopapíráky, dlouhé 4,5cm, jádro skořicové, středně dobře luštitelné, vhodné pro okamžitou spotřebu (postupně hořknou); středně raná až pozdní
- 'Kardinál' - polopapíráky, červené středně velké jádro se středně tlustou skořápkou a lehkou luštitelností, chutné; středně raný až pozdní; plodnost střední až velká
- var. laciniata/'Laciniata'/f. asplenifolia/f. filicifolia/f. salicifolia/J. filicifolia - stromovitý habitus s užší spodní stranou, někdy i větší široce 1/2kulovitý keř; listy dlouhé 25cm, široké 30cm, lístky hluboce zastřihované, vřetena i žilky tmavěčervené
- 'Lake' - plod polopapírák, eliptický, jádro žluté
- var. macrocarpa - křapáče délky 5cm, šířky 6cm, skořápka někdy dírkovatá
- 'Magdon' - větve v mládí světlehnědé, pupeny menší, kulovité, světlehnědé až nazelenalé; listy tvoří 7 - 9 lístků v barvě šedozelené, později zelené; plody polopapíráky, dlouhé 3,7 - 3,9cm
- 'Mars' - větve v mládí světlehnědé až hnědé, pupeny malé, kulovité, tmavěhnědé; listy mají 5 - 7 i více lístků v barvě světlezelené i načervenalé, později zelené; pozdně rašící, bohatě plodící; plod polopapírák, široce vejčitý až oválný, dlouhý 4,5cm, nápadná špička; světlé jádro, nasládlé, dobře luštitelné
- var. maxima/'Maxima' - obrovské křapáče
- var. membranaceae - plody kulaté, vejčité, někdy špičaté, skořápka žlutá, slabá (i blanitá)
- 'Monophylla' - habitus ve spodní části užší; listy často redukované na 1 velký terminální lístek
- var. oblonga - plod podlouhlý, skořápka polotvrdá
- var. orientis - listy tvoří 3 - 9 kopinatých tupých lístků; ořechy mají slabou skořápku
- 'Pendula' - větve převislé
- 'Praepaturiens' - vyšší široce polokulovitý keř; plodí často již v5ti letech v hroznech
- 'Purpurea' - habitus obvykle ve spodní části užší; listy červené až růžovofialové; pomalý růst
- var. racemosa/'Racemosa' - hroznovité křapáče po (7 -) 10 - 15 (i 24)ks kulatého až mírně vejčitého tvaru
- var. rostrata - plod dlouze vejčitý, báze tupá, vršek zahnutý zobák
- var. rotunda - ořech kulatý, polotvrdá skořápky
- var. rubra/'Rubra' - červená jádra
- 'Saturn' - větve v mládí tmavěhnědé, pupeny kulovité; listy světlezelené, načervenalé, později zelené; plody obvejčité polopapíráky, dlouhé 1,2 - 1,4cm, drobná špička
- 'Seifersdorfský' - větve v mládí hnědé, pupeny kulovité a hnědé, rašení ranné; listy světlezelené, později zelené, lesklé; plod kulatý až oválný polopapírák, dlouhý 4,2cm, jádro světležluté, sladké, dobře luštitelné
- 'Senický' - polovzpřímený habitus; ranné rašení, samčí květy kvetou dříve než samičí; tlustá skořápka
- var. serotina - pozdní rašení; skořápka tvrdá, hrubě zbrázděná
- 'Sychrov' - ranné rašení; středně tlustá skořápka, jádro střední červené, sladké
- var. tenera - plody kulaté, vejčité nebo válcovité, papíráky
- 'Titmouse'
- subsp. turcomanica - lístky dlouze kopinaté až vejčitě kopinaté
- 'Viktoria'/'Victoria' - ranné až středně ranné rašení; plod polopapírák, široce vejčitý; velké plody, světlehnědé jádro
- 'Vilém' - středně ranné až pozdní rašení; středně tlustá skořápka, široce lichoběžníkový, nahořklé jádro
- 'Wilson's Wonder' - dříve plodící
Vyhovuje mu humózní hluboká a propustná půda se zásaditým pH a plné slunce. Je mrazuvzdorný až do -30°C. Listy se nedávají do kompostu. Řez je možný pouze na konci zimy, poškozené větve na konci léta. Zásadně se nedoporučuje nějakým způsobem zasahovat do koruny. Měla by být ponechána růstu tak jak sama potřebuje.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 4 - 10
Synonyma: J. duclouxiana, J. fallax, J. kamaonia, J. orientis, J. regia subsp. fallax, J. regia var. kamaonia, J. regia var. sinensis, J. sinensis
Rodové jméno pochází z latinských slov Jovis glans = Jupiterův žalud. Roste od středozemí po východní Asii, v Severní i Jižní Americe v podobě jednodomého stromu (i keře). Dožívají se zhruba 100 let. Větve jsou v mládí tlusté, nepružné a dřeň je přehrádková. Pupeny jsou skryté v plstnatých šupinách, terminální jsou vejčitě kulovité až eliptické, postranní kulovité až vejčité. Listy jsou střídavé, zpravidla lichozpeřené, větších rozměrů, vlastní lístky jsou pilovité nebo celokrajné a aromatické. Samčí květy jsou zelené, seskupené do tlustých převislých jehněd, kalich je 1 - 4laločný se 7 - 100 tyčinkami, samičí květy vyrůstají samostatně nebo v chudých až bohatých terminálních klasech a kalich bývá zpravidla 4laločný. Plodem je nepravá peckovice s dřevnatou skořápkou. Plody jsou náchylné na mráz a listy na spálení. Proto se doporučuje pěstování ve skupinách. Oblast pod stromem není příliš plodná, listy ořešáku vylučují látky zabraňující klíčení semen a zpomalování růstu. Při dešti se z nich smývá a dostává se do půdy. Kvete v jehnědách.
Vyhovuje mu světlo, těžká až středně těžká, vlhká a výživná půda.
Množíme semeny (musí projít stratifikací), nejčastěji ale roubováním nebo očkováním.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje