karta rostliny zobrazena tento rok 93x
Keře : Magnoliopsida / Rosales / Elaeagnaceae
Roste v severní Evropě a Asii v podobě dvoudomého opadavého trnitého keře nebo stromu. Větve jsou stříbřitě ochlupené. Listy jsou střídavé, úzké, celokrajné a krátce řapíkaté. Kvete společně s listy, vlastní květy jsou jednopohlavné, postrádají korunu, jsou seskupené v krátkých hroznech, samčí mají 4 tyčinky a samičí květy mají trubkovitý 2laločný obal. Plody jsou oranžové, bohaté na vitamíny a pecka má 1 rýhu. Nejznámějším druhem je H. rhamnoides.
Vyhovuje mu písčitá ideálně vápenitá půda, plné slunce na březích nebo řídkých lesích. Snáší zasolenou půdu.
Množí se semeny, dřevitými řízky nebo odkopky.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v severní a střední Evropě a dále nesouvisle až po Čínu v podobě opadavého dvoudomého keře nebo nízkého asymetrického stromu. Dorůstá výšky 1 - 6 (i 10)m a šířky do 6m. Borka má hnědočernou barvu. Větve jsou v mládí stříbřitě šupinaté, později hnědnou a mají trny délky 2 - 7cm. Listy jsou střídavé, šedozelené, stříbřitě plstnaté, lesklé, úzce kopinaté, mírně podvinuté, dlouhé až (1 -) 4 - 7 (i 8)cm, široké 1 - 8mm a spodní strana je nahnědle až stříbřitě plstnatá. Samčí květy jsou seskupené v úžlabních kláscích na bázi letorostů, jsou přisedlé, samičí jsou po 2 - 5ti ks ve svazečcích v paždí letorostů, široké 3mm, mají 0,5mm stopku a květní obal délky 2,5 - 4mm. Plodem jsou (0,5 -) 0,8 - 1cm dlouhé eliptické až prakticky kulaté červenooranžové peckovice bohaté na vitamín C a obsahují 1 vejčitou lesklou pecku délky 4 - 7mm a šířky 4 - 5mm. Doporučuje se 1 samčí na 4 samičí, ale zvládne opylit i více. Plody nelze konzumovat přímo, používají se pro výrobu marmelád apod. Často se užívaná pro osazování méně úrodných půd. Existují vnitrodruhové taxony:
Výborně snáší sucho, vítr i znečištěné prostředí. Vyhovují mu suché písčité půdy, štěrky i mírně vlhké půdy a plné slunce. Rychle se rozrůstá do stran kořeny. Je mrazuvzdorný do -34 (snad i -50)°C.
Množí se semeny a stonkovými řízky s využitím stimulátoru. Dobře se samovolně rozrůstá do šířky kořenovými výběžky.
kvete v měsících: 123456789101112
klimatická USDA zóna: 2 - 9
Roste v Himálaji v podobě keře nebo stromu. Dorůstá výšky do 15m. Větve jsou převislé, bez trnů a v mládí hnědě ochlupené. Listy jsou podlouhlé až kopinaté, zelené, dlouhé 4,2 - 8,5cm, široké 0,6 - 1,5cm, na spodní straně plstnaté, centrální žilka hnědá a řapíky jsou dlouhé 2 - 3mm. Samčí květy mají velikost 2,5 - 4mm, samičí 2mm. Plody jsou kulovité, žlutooranžové až hnědozelené, dlouhé i široké 5 - 7mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Himálaji v podobě keře. Dorůstá výšky 10 - 80cm. Listy jsou úzce podlouhlé, šupinaté, našedlé, dlouhé 0,8 - 3cm, široké 2 - 4mm, spodní strana bělavá, hnědočerveně šupinatá, centrální žilka hnědočervená a řapíky jsou dlouhé 1mm. Samčí květy jsou dlouhé 2mm. Plody jsou kulaté až eliptické, žlutozelené a dlouhé i široké 9mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den, před třemi lety jsem si koupila rakytník řešetlákový (l samec, 3 samice). Jedna rostlina mi uhynula. V loňském roze ze zvývajících tří rostlin jedna kvetla a dvě ne. Letos kvete ta samá co loni a ty dvě zase ne. Jak se pozná květ samce a květ samice? Nikde nemohu najít obrázek. Plody má jen samice, nebo mají plody oba keře? Děkuji. Helena Šrámková
Nikdy jsem to nezkoumal,kvetoucí rostliny obou pohlaví jsem pohromadě nikdy neviděl,takže má "rada" je jen obecná : samčí květy by měly produkovat pyl,takže v plném rozkvětu by se po lehkém poklepu z nich měl sypat pyl.Plody přináší samozřejmě jen samičí rostliny po opylení. Můj názor(možná jej mnozí označí jako "kacířský")je,že léčivé účinky rakytníku jsou nadhodnocené. Jeho propagace na mne dělá dojem,že se nějaká firma potřebovala zbavit neprodejných zásob sazenic,tak vypustila barnumskou reklamu.Rakytník je v podstatě plevel,jak brzy pozná,skoro každý,kdo si jej pořídí do zahrady(osobní zkušenost).Zralost plodů se musí sledovat a vystihnout správný termín - pokud přezrají,kvasí už na keři a pak páchnou,jako prasečí výkaly
Vysazuje se na jaře,tedy teď.Stačí jedna samčí rostlina na 5 rostlin samičích.Při výsadbě více keřů by spon měl být 2x3 m.Samčí rostliny se vysazují na okraj skupiny,proti směru převládajících větrů - opyluje se větrem.Je možno také větévku samčí rostliny naroubovat na samičí rostlinu. Upozorňuji,že rakytník v příznivých podmínkách vyhání velké množství kořenových výběžků,až do poloměru 6 a více metrů,takže se může stát obtížnýcm plevelem.Plody je třeba sklízet včas,než přezrají - pak kvasí na keři a páchnou.