karta rostliny zobrazena tento rok 1x
poslední revize 17.04.2024
Tropické keře : Magnoliopsida / Malvales / Malvaceae / Hibiscus
Roste v Indii a Thajsku v podobě byliny nebo keře. Dorůstá výšky do 1,5m. Kmínky jsou osténkaté a ve spodní části ochlupené. Palisty jsou na okraji ochlupené a dlouhé 1 - 10cm. Listy jsou ve střední části rostliny dlanitě 3 - 5tilaločné, dlouhé 5 - 7cm, široké 6 - 7cm, centrální lalok je široce kopinatý až 3úhlý nebo vejčitý, vnější laloky jsou zakrnělé až široce kopinaté, řapíky dlouhé 3 - 5cm, čepel horních listů je 3laločná, tupé až špičaté, pilovité až zubaté, dlouhá 2 - 6,5cm, široká 2 - 5,2cm, laloky jsou vejčité, spodní strana na žebrech osténkatá, ochlupená a báze klínovitá až uťatá. Kvete samostatnými úžlabními květy na 0,6 - 1cm stopce, mají 8 - 10 čárkovitých 3žilných 2klaných zákrovních listenů délky 7 - 9mm, kalich je dlouhý 1,2 - 1,5 (za plodu až 2,1)cm, laloky jsou kopinaté až vejčité, zašpičatělé, občas osténkaté, řídce štětinaté a koruna je žlutá. Plodem je ochlupená tobolka délky 1,3 - 1,6cmm, šířky 1,1 - 1,4cm se zobákem délky 2 - 5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Abelmoschus rostellatus, H. furcatus, H. furcellatoides, H. rostellatus var. congolanus
Rodové jméno pochází ze jména egyptského boha Ibis a řeckého slova iskó = ctím. Roste v teplých tropických a subtropických částech Asie, Afriky a Ameriky v podobě i stálezeleného keře nebo nízkého stromu (i trvalky). Palisty jsou malé, úzké, chlupovité nebo široké a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, celokrajné, zubaté až hluboce laločnaté, od báze 3 - 7mižilné a řapíky bývají ochlupené. Kvete ozdobnými 5tičetnými růžově fialovými, červenými nebo žlutými květy složenými z velkých překrývajících se korunních lístků, výraznými dlouhými tyčinkami a pestíky. Plodem je pukavá válcovitá tobolka a obsahuje ledvinitá až prakticky kulatá. V našich obchodech se nejčastěji setkáte s druhem H. rosa-sinensis, což je bytový ibišek (čínská růže), venkovním ibiškem je pak H. syriacus a poslední dobou přichází do obliby také H. moscheutos (Ibišek bahenní), ze kterého se mohou pěstovat celoročně venku pouze některé kultivary. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje slunné místo, raději ale rozptýlené světlo a hlinitá půda bohatá na živiny. Důležitá je také vyšší vlhkost vzduchu a udržování stále vlhkého substrátu. Na zimu jej přemístěte na chladnější, ale stále světlé místo a mírně snižte zálivku. Dobře snáší řez.
Množíme semeny (u venkovních sbíráme nejlépe v únoru, mají vysoké procento klíčivosti), pak je odolnější, ale méně kvete nebo řízkováním dřevnatých větviček, které se nejprve nechají zakořenit ve vodě.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
V této poměrně vělké čeledi existuje na 200 rodů s asi 2300 druhy. Taxonomická struktura je poněkud obtížnější, podrobnější informace získáte např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Malvaceae . Listy vyrůstají obvykle střídavě a jsou laločnatě dělené a často se zubatým okrajem. Okvětních lístků je nejčastěji 5 (existují samozřejmě polokvěté a plnokvěté kultivary s většími počty). Plodem je nejčasteji tobolka nebo oříšek.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: