karta rostliny zobrazena tento rok 256x
Tropické keře : Magnoliopsida / Malvales / Malvaceae / Hibiscus
Roste na Madagaskaru a tropické východní Africe v podobě stálezeleného keře nebo stromu. Dorůstá výšky 2 - 4 (i 4,5)m. Větve mohou být převislé. Palisty jsou šídlovité a dlouhé 2 - 3mm. Listy jsou eliptické, špičaté nebo zašpičatělé, pilovité, tmavě zelené, lesklé, dlouhé (2 -) 3 - 7 (i 12)cm, široké (1 -) 1,5 - 5cm, báze je tupá až široce klínovitá a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 2cm. Kvete samostatnými převislými červenými až růžovými květy o průměru 7 - 9cm s růžovými proužky na 8 - 15cm stopce, zákrovní listeny jsou zakrnělé pouze do šídlovitých zubů délky 1mm, kalich je trubkovitý až válcovitý, dlouhý 1 - 1,5 (i 2)cm, nepravidelně 2 - 5tilaločný, korunní lístky jsou dlouhé 4 - 6 (i 8)cm, široké 2 - 3cm, směřují vzhůru, mají výrazně roztřepené tupé okraje a vydrží kvést pouze 1 den. Plodem je podlouhlá válcovitá až eliptická tobolka délky 3 - 3,5 (i 4)cm a průměru 1cm.
Lépe snáší suchý vzduch i znečištěné ovzduší. Také u tohoto druhu je potřeba udržovat stále vlhkou zeminu. Ideální směs je z kompostu, listovky a písku.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 10
Synonyma: H. rosa-sinensis f. schizopetalus, H. rosa-sinensis var. schizopetalus
Rodové jméno pochází ze jména egyptského boha Ibis a řeckého slova iskó = ctím. Roste v teplých tropických a subtropických částech Asie, Afriky a Ameriky v podobě i stálezeleného keře nebo nízkého stromu (i trvalky). Palisty jsou malé, úzké, chlupovité nebo široké a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, celokrajné, zubaté až hluboce laločnaté, od báze 3 - 7mižilné a řapíky bývají ochlupené. Kvete ozdobnými 5tičetnými růžově fialovými, červenými nebo žlutými květy složenými z velkých překrývajících se korunních lístků, výraznými dlouhými tyčinkami a pestíky. Plodem je pukavá válcovitá tobolka a obsahuje ledvinitá až prakticky kulatá. V našich obchodech se nejčastěji setkáte s druhem H. rosa-sinensis, což je bytový ibišek (čínská růže), venkovním ibiškem je pak H. syriacus a poslední dobou přichází do obliby také H. moscheutos (Ibišek bahenní), ze kterého se mohou pěstovat celoročně venku pouze některé kultivary. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje slunné místo, raději ale rozptýlené světlo a hlinitá půda bohatá na živiny. Důležitá je také vyšší vlhkost vzduchu a udržování stále vlhkého substrátu. Na zimu jej přemístěte na chladnější, ale stále světlé místo a mírně snižte zálivku. Dobře snáší řez.
Množíme semeny (u venkovních sbíráme nejlépe v únoru, mají vysoké procento klíčivosti), pak je odolnější, ale méně kvete nebo řízkováním dřevnatých větviček, které se nejprve nechají zakořenit ve vodě.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
V této poměrně vělké čeledi existuje na 200 rodů s asi 2300 druhy. Taxonomická struktura je poněkud obtížnější, podrobnější informace získáte např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Malvaceae . Listy vyrůstají obvykle střídavě a jsou laločnatě dělené a často se zubatým okrajem. Okvětních lístků je nejčastěji 5 (existují samozřejmě polokvěté a plnokvěté kultivary s většími počty). Plodem je nejčasteji tobolka nebo oříšek.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: