karta rostliny zobrazena tento rok 12x
Tropické keře : Magnoliopsida / Malvales / Malvaceae / Hibiscus
Roste v jižní a střední Africe v podobě trvalky nebo keře. Dorůstá výšky do 2m. Kmínky jsou osténkaté a ochlupené. Palisty jsou nitkovité až čárkovité a dlouhé 1 - 2cm. Listy jsou 3 - 5tilaločnaté, zašpičatělé, pilovité, oboustranně ochlupené, dlouhé 3 - 10cm, široké 3 - 8cm, báze je klínovitá a řapíky jsou dlouhé 2 - 7cm. Kvete samostatnými úžlabními květy na 0,5 - 1,2cm stopce, mají 9 - 10 zákrovních ochlupených listenů délky 1,1 - 2,2cm, kalich je dlouhý 2 - 3cm, laloky zašpičatělé, široce kopinaté, dlouze ochlupené, koruna žlutá s velkým hnědě červeným středem, korunní lístky jsou obvejčité, dlouhé 4 - 6cm a široké 2 - 3,5cm. Plodem je vejčitá ochlupená tobolka délky 2 - 2,6cm, šířky 1,5 - 1,8cm, s ochlupeným zobákem délky 5mm a obsahuje prakticky ledvinitá řídce ochlupená semena délky 4mm a šířky 3mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: H. lancibracteatus
Rodové jméno pochází ze jména egyptského boha Ibis a řeckého slova iskó = ctím. Roste v teplých tropických a subtropických částech Asie, Afriky a Ameriky v podobě i stálezeleného keře nebo nízkého stromu (i trvalky). Palisty jsou malé, úzké, chlupovité nebo široké a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, celokrajné, zubaté až hluboce laločnaté, od báze 3 - 7mižilné a řapíky bývají ochlupené. Kvete ozdobnými 5tičetnými růžově fialovými, červenými nebo žlutými květy složenými z velkých překrývajících se korunních lístků, výraznými dlouhými tyčinkami a pestíky. Plodem je pukavá válcovitá tobolka a obsahuje ledvinitá až prakticky kulatá. V našich obchodech se nejčastěji setkáte s druhem H. rosa-sinensis, což je bytový ibišek (čínská růže), venkovním ibiškem je pak H. syriacus a poslední dobou přichází do obliby také H. moscheutos (Ibišek bahenní), ze kterého se mohou pěstovat celoročně venku pouze některé kultivary. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje slunné místo, raději ale rozptýlené světlo a hlinitá půda bohatá na živiny. Důležitá je také vyšší vlhkost vzduchu a udržování stále vlhkého substrátu. Na zimu jej přemístěte na chladnější, ale stále světlé místo a mírně snižte zálivku. Dobře snáší řez.
Množíme semeny (u venkovních sbíráme nejlépe v únoru, mají vysoké procento klíčivosti), pak je odolnější, ale méně kvete nebo řízkováním dřevnatých větviček, které se nejprve nechají zakořenit ve vodě.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
V této poměrně vělké čeledi existuje na 200 rodů s asi 2300 druhy. Taxonomická struktura je poněkud obtížnější, podrobnější informace získáte např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Malvaceae . Listy vyrůstají obvykle střídavě a jsou laločnatě dělené a často se zubatým okrajem. Okvětních lístků je nejčastěji 5 (existují samozřejmě polokvěté a plnokvěté kultivary s většími počty). Plodem je nejčasteji tobolka nebo oříšek.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: