karta rostliny zobrazena tento rok 189x
Tropické keře : Magnoliopsida / Malvales / Malvaceae / Hibiscus
Roste ve středozemí a Malé Asii jako jednoletka nebo dvouletka. Dorůstá výšky (0,1 -) 0,25 - 0,6 (i 1,5)m, šířka 60cm na svislé, rozvětvené lodyze. Palisty jsou čárkovité, dlouhé 2 - 7mm a široké 1mm. Listy jsou pilovité, hluboce dlanitě 3 - 5x laločnaté s peřenoklanými úkrojky, ochlupené, dlouhé 2 - 7cm, směrem vzhůru se plocha listu zmenšuje a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 4cm. Kvete na koncích stonků samostatnými bílými květy s fialovými až černofialovými žilkami a fialovým středem na 2 - 4,5cm stopce, kalich je ochlupený, koruna má průměr 1,5 - 3cm, korunní lístky jsou dlouhé 1 - 2cm a široké 0,7 - 1,5cm. Plodem je černá tobolka s 5ti pouzdry délky 1 - 1,5cm, šířky 0,6 - 1,2cm a obsahuje mnoho černých semen délky i šířky 2mm. U nás se řadí mezi ohrožené druhy C1, ale není chráněn.
Roste na rumištích, polích, náspech atp. Ve své domovině se řadí mezi plevel.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 9 - 11
Synonyma: Abelmoschus collinsianus, H. africanus, H. dissectus, H. djabinianus, H. hastifolius, H. hispidus, H. humboldtii, H. marchallianus, H. pallidus, H. physodes, H. ternatus, H. trionum var. cordifolius, H. trionum var. vesicarius, H. uniflorus, H. vesicarius, Ketmia trionum, Laguna ternata, Trionum annuum, Trionum cordifolium, Trionum diffusum, Trionum frutescens, Trionum trionum
Rodové jméno pochází ze jména egyptského boha Ibis a řeckého slova iskó = ctím. Roste v teplých tropických a subtropických částech Asie, Afriky a Ameriky v podobě i stálezeleného keře nebo nízkého stromu (i trvalky). Palisty jsou malé, úzké, chlupovité nebo široké a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, celokrajné, zubaté až hluboce laločnaté, od báze 3 - 7mižilné a řapíky bývají ochlupené. Kvete ozdobnými 5tičetnými růžově fialovými, červenými nebo žlutými květy složenými z velkých překrývajících se korunních lístků, výraznými dlouhými tyčinkami a pestíky. Plodem je pukavá válcovitá tobolka a obsahuje ledvinitá až prakticky kulatá. V našich obchodech se nejčastěji setkáte s druhem H. rosa-sinensis, což je bytový ibišek (čínská růže), venkovním ibiškem je pak H. syriacus a poslední dobou přichází do obliby také H. moscheutos (Ibišek bahenní), ze kterého se mohou pěstovat celoročně venku pouze některé kultivary. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje slunné místo, raději ale rozptýlené světlo a hlinitá půda bohatá na živiny. Důležitá je také vyšší vlhkost vzduchu a udržování stále vlhkého substrátu. Na zimu jej přemístěte na chladnější, ale stále světlé místo a mírně snižte zálivku. Dobře snáší řez.
Množíme semeny (u venkovních sbíráme nejlépe v únoru, mají vysoké procento klíčivosti), pak je odolnější, ale méně kvete nebo řízkováním dřevnatých větviček, které se nejprve nechají zakořenit ve vodě.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
V této poměrně vělké čeledi existuje na 200 rodů s asi 2300 druhy. Taxonomická struktura je poněkud obtížnější, podrobnější informace získáte např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Malvaceae . Listy vyrůstají obvykle střídavě a jsou laločnatě dělené a často se zubatým okrajem. Okvětních lístků je nejčastěji 5 (existují samozřejmě polokvěté a plnokvěté kultivary s většími počty). Plodem je nejčasteji tobolka nebo oříšek.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: